Prostředí stavebnice Mini-web

   Při jakékoliv vývojové práci s počítačem je potřeba mít možnost kontroly nad jejím průběhem. V aplikaci Mini-web k tomu slouží soubor aktuálního protokolu, který je vždy znovu vytvářen při každém spuštění vývojové úlohy skriptem EDA.

   Přístup k němu je možný přes lištu lokální navigace (např. na stránce Zápisník) a je k dispozici vždy do dalšího spuštění skriptu EDA.

   Obsahem protokolu je automaticky pořizovaný záznam o úspěšném dokončení všech důležitých kroků v rámci právě realizované úlohy. Pro laického programátora je základní informací, že při úspěšném generování by měly obě části protokolu, tj. "prp" a "gen-suv" končit zprávami ".. --- ok".

   Pokud obě části protokolu nekončí zprávami "ok", je třeba hledat příčinu. V některých případech je v protokolu přímo upozornění na chybu "!!! .. Err.." anebo tam být nemusí.

   Ve všech případech však platí, že protokol postupně zobrazuje realizaci všech platných příkazů ze souboru Řízení práce i ze zadávacích kódů stránek. Pokud tedy zadaná úloha nebyla úspěšně dokončena, je možno s jeho pomocí zpětně vysledovat, kde k chybě došlo.

   Všechny prohlížeče nabízejí službu, která by se dala nazvat "lokální web". Když do adresního řádku při prohlížení nebo do odkazu v zadávacím kódu stránky namísto webové adresy napíšeme cestu k určité složce na lokálním počítači, nabídnou nám její prohlížení i s odkazem na jí nadřazenou ("adresář"). V rámci stavebnice Mini-web je to využito k vytvoření tzv. lokální navigační lišty.

   Lokální navigační lišta se automaticky vytvoří příkazem ">A" pro začátek stránky. Pokud má být stránka použita jinde ("exportována"), tak po jejím odladění změníme příkaz na ">A-exp" a lišta vytvořena nebude.

   Velkou výhodou navigační lišty je, že odkazuje na obsahy složek a souborů, které se aktualizují automaticky, takže máme trvalý přehled. Kdykoliv si také můžeme prohlédnout zadání úlohy v souboru Řízení práce, zadávací kódy (*.txt) všech rozpracovaných nebo již hotových stránek i jejich výsledné zobrazení (*.htm).

   Užitečná je též možnost si v klidu opakovaně prohlížet právě aktuální protokol, kterou oceníme zvláště při hledání, proč to či ono nedává při právě ukončeném spuštění vývojové úlohy požadované výsledky.

   V neposlední řadě je velice důležitou součástí lokální navigační lišty odkaz na Lexikon se systematickým popisem všech potřebných pravidel pro navrhování stránek i dalších funkcí stavebnice.

   Tento popis platí pro navigační lištu v souboru Zápisník a další stránky v knihovnách základní úrovně. Pokud pracujeme s projekty, příslušné informace najdeme v samostatné kapitole.

   Z uvedeného výčtu je patrné, že lišta slouží především k orientaci na lokálním počítači a její zobrazování v jiném prostředí či na webu by nedávalo smysl.

   Obsah 1. řádku je "vyhrazený", tj. definovaný v knihovně "sz", do které programátor Mw-jazyka nemá přístup. Důvodem je, že knihovna může být aktualizována ze strany dodavatele stavebnice.

   Aby bylo možno si v rámci Zápisníku vytvořit vlastní navigaci, šablona ">A" je nastavena tak, že si připojí též 2. řádek z knihovny "htm", resp. "txt".

   Tento 2. řádek je definován jako samostatný soubor s vyhrazeným názvem "navig-2", je dodáván v rámci instalačního sestavení a může být programátorsky libovolně upravován.

   Protože se jedná o samostatně generovaný prvek stránky, nemusí to být pouze řádek, ale prakticky cokoliv, co si v zadávacím kódu "navig-2" programátor navrhne.

  Příkladem může být menší individuální rozcestník s důležitými odkazy anebo třeba jen odkaz na samostatnou "hlavní/domovskou stránku", která se nabízí při spuštění prohlížeče. Takové uspořádání pak programátor ocení, když se při práci se stavebnicí potřebuje "podívat někam jinam".

   Užitečnými odkazy ve 2. řádku lokální navigační lišty jsou též odkazy na "hlavní stránky projektů". Podrobnosti viz samostatná kopitola.

   Je však nutno mít na paměti, že "navig-2" není stránka, ale pouze její část, takže nesmí obsahovat příkazy ">A.., >D, >Z.." a nejsou vhodné ani bloky.

   Pro vytvoření nové stránky zapíšeme do souboru Řízení práce její jméno shodně, jako při aktualizaci Zápisníku, tj. od 1. sloupce "/,jm-stranky".

   EDA nabídne vytvoření příslušného souboru s editací, kde vložíme standardní příkazy pro začátek a konec stránky (od >A do >Z-tx). Po uložení a uzavření editoru je výsledná stránka vytvořena automaticky.

   Uvedený způsob definování jména stránky na základní úrovni, tj. přímo v knihovně "txt" je vhodný do rozsahu stránek v počtu nižších desítek. Druhou možností je rozdělit stránky do projektů, o kterých pojednává samostatná kapitola.

   Jméno stránky v souboru Řízení práce je jediné místo, kde je stránka "evidována". Kromě přístupu k editaci a generování přes skript EDA je nutno jakoukoliv jinou manipulaci, tj. kopírování, rušení, přesouvání či přejmenování realizovat manuálně standardními prostředky systému Windows v příslušných složkách.

   Při při všech popsaných manipulacích se nesmí zapomenout, že ke každé nové stránce byly vždy vytvořeny 2 souhory: "txt/jm-stranky.txt" a "htm/jm-stranky.htm", takže se musí realizovat s oběma. Případnou změna jména nebo rušení je nutno promítnout též ve zmíněné "evidenci".

   Jmého stránky by mělo být stručné a výstižné, bez diakritiky a může obsahovat pouze písmena, číslice a pomlčky, přip. podtržítko. Podtržítko by však nemělo být na začátku, protože je ve stavebnici Mini-web vyhrazeno pro jména dílčích části zadávacího kódu stránky.

   Zadávací kódy a výsledné stránky lze ukládat v rámci projektů. Každý projekt má v knihovnách "txt" a "htm" svoji samostatnou podknihovnu, tj. podsložku, příp. pokračující větev podsložek.

   Jméno projektu by mělo být stručné a výstižné, bez diakritiky a může obsahovat pouze písmena, číslice a pomlčky. V dále uvedených pracovních postupech jsme zvolili jméno "abcde". Potřebné příkazy, zapsané tučně od 1. sloupce doporučujeme kopírovat (!) (jinak vznikají překlepy).