@@@ - novinky & komentáře  |  autor: Vlastimil Čevela  |  konkretní příklady (SP)

  Nad úkolem, jak zkoumat a řešit složité problémy se zamýšleli již řečtí filozofové ve starověku. V průběhu následné historie pak byla k tomu účelu vyvinuta řada různých vědeckých metod a inženýrských postupů. Ale až rozsáhlé nasazení sálových počítačů pro podporu řízení velkých firem a institucí ve druhé polovině 20. století nastolilo do té doby tak neobvykle složité úkoly, že na ně dosavadní zkušenosti nestačily.

   Naléhavá nutnost vypracovat postup, který by účinně a efektivně pomohl tyto úkoly řešit, vedla k rozvoji „Metody systémového přístupu“, která se stala natolik užitečnou, že dnes patří k základní metodické výbavě ve všech oblastech praxe i moderního vědeckého výzkumu. Na ni pak v mnoha směrech navazuje léty ověřená teorie i praxe v oblasti modelování.

   V současnosti se uvedené postupy již prosadily jako samostatný technický obor s názvem "Systémové inženýrství", vyučovaný i u nás na řadě vysokých škol. Úspěšnost popisovaných přístupů potvrzují též mnohaleté vlastní i převzaté zkušenosti autora těchto řádků při praktické analýze, programování a realizaci řady velkých fungujících projektů počítačového zpracování hromadných dat i jiných.

   Skutečností však je, že tato metoda není ani zdaleka využívána v takové míře, jak by mohla být, pokud by byla veřejnosti předkládána obecně přijatelnější terminologií a formou. Z toho vznikla představa, že její hlavní principy lze využít pro systematický postup, jehož výsledkem bude částečně formalizovaný, jednoduchý a stručný textový dokument, pojmenovaný termínem "Systematický přehled/pohled/popis/... (SP)".

   "Systematický přehled SP" si v žádném případě neklade za cíl nahradit postupy "Systémového inženýrství", ale nabízí jednoduchou alternativu pro využití jeho hlavních principů. Autor předpokládá, že pomocí SP by mělo být možné popsat nejen většinu originálních záležitostí, se kterými je potřeba se zabývat v běžném pracovním životě, včetně např. návrhů či výkladu principů nových projektů, ale třeba i analyzovat různé individuální pracovní i životní situace, které je potřeba zvládat.

 

Systématický přehled (SP) - principy

  1. souvislosti reálného světa
    • účel - každá záležitost je relativní, tj. vždy záleží na úhlu pohledu, kterým se na ni díváme = jaký je účel našeho zájmu, resp. cíl, kterého má být dosaženo
    • souvislosti - žádná záležitost neexistuje izolovaně, ale vždy v nějakých souvislostech, tedy je ovlivňována okolím – platí to oboustranně, každá záležitost tak či onak na okolí působí, třeba už i jen svojí existencí 
    • čas - nic není konstantní, vše se v průběhu času mění a tak ani žádná záležitost není statická, ale dochází ke změnám jejího stavu i vzájemného působení s okolím 
    • motivace - věci se nemění samy od sebe, vždy je k tomu nutný nějaký aktivující faktor nebo energie  
    • rizika - nejen v průběhu času, ale i z jiných důvodů vždy existuje jistá míra rizika, že skutečnost nebude taková, jak bylo předpokládáno
        
  2. podrobnosti, jak v uvedených souvislostech úspěšně obstát
    • účel a souvislosti - zabýváme se pouze těmi vlastnostmi a souvislostmi zkoumané záležitosti, které ovlivňují účel našeho zájmu
    • celek a podrobnosti - vše podstatné, co by mohlo ovlivnit účel, který naším zkoumáním sledujeme, zobecníme na několik "uchopitelných" dílčích částí, tj. záležitost nemůžeme zkoumat ani řešit najednou ve všech detailech, ale musíme postupovat od celku postupně k dalším úrovním podrobnosti
    • systematický přehled/popis (SP) - výsledky uvedených dvou kroků je potřeba zdokumentovat, aby bylo možné je prezentovat, diskutovat i dále rozpracovávat - jako forma této dokumentace je navržen stručný, jednotně členěný textový popis, který kromě souvislostí a podrobností zahrnuje též nepominutelné faktory = čas-motivace-rizika     
        
  3. komentáře
    • k pochopení principů SP nejsou potřeba žádné odborné znalosti - v zásadě totiž jde jen o "inteligentní nadhled" - anglicky by ho asi vystihl název "smart overview", který nenabízí JAK to či ono konkretně řešit, ale pouze shrnuje CO je třeba vzít v potaz, "aby se na něco nezapomnělo"
    • k čemu je to dobré
      • obecně je SP využitelný
           / v jakékoliv profesní práci, ve veřejné správě a samosprávě, v zájmové organizaci
           / ve vzdělávání na všech stupních škol
           / individuálně k utřídění a záznamu výsledků vlastních úvah
      • ve fázi tvorby SP
           / metodický návod k praktickému postupu při analýze složité záležitosti či problému
           / připomenutí podstatných faktorů, na které se při analýze nesmí zapomenout
           / metodický návod k zaznamenání zadání i výsledků analýzy určité záležitosti
      • ve fázi využívání SP
           / kvalifikovaný podklad pro vysvětlování, rozhodování nebo kontrolu
           / dokumentace, ke které je možno se opakovaně vracet nebo na ni navazovat
           / podklad pro "zviditelnění mlhavých stavů a procesů či souvislostí"
          
    • znalost principů a využívání SP by měla patřit do základních kompetencí při výuce "informační gramotnosti" na úrovni středoškolského a odborného vzdělávání,
        
      praktická tvorba SP, tedy "umění získat inteligentní nadhled" pak do základních kompetencí ve všech oborech bakalářského VŠ studia

 

   Předložený návrh metodiky SP je v článcích této rubriky prezentován jako předpoklad, jehož reálnost a užitečnost je nutno přiměřeně ověřit. Konkretní příklady v rámci prog-story viz odkaz ^^^. Pokud se tento předpoklad potvrdí, zkušenost v používání SP by mohla být významnou konkurenční výhodou jak při vzdělávání, tak v profesní praxi.

ČeV - prosinec 2020, úrava březen 2021