encyklopedia.interia.pl - kategorie > leksykony > informatyka (odkaz už nefunguje)

[hist.] reprezentant najstarszej generacji jezyków programowania z lat 1951-1956. Do znanych jezyków tej generacji nalezaly: a. A0 dla komputera UNIVAC-I (1952), A2 (1953) i AT3, czyli Math-Matic (1956), a. dla maszyny cyfrowej Mercury firmy Ferranti, Mark III dla angielskiego komputera Elliott 803, IT (Internal Translator) dla maszyny IBM-650. Autokody oraz pierwsze interpretatory dla maszyn IBM-650, IBM-701, DATATRON-205 poprzedzily opracowanie jezyka Fortran.

en.wikipedia.org/wiki/Autocoder - wiki

www.techopedia.com/definition/17776/autocode - web

en.wikipedia.org/wiki/Autocode - wiki

www.britannica.com/technology/computer/History-of-computing#ref723835 - web

[hist.] reprezentant najstarszej generacji jezyków programowania z lat 1951-1956. Do znanych jezyków tej generacji nalezaly: a. A0 dla komputera UNIVAC-I (1952), A2 (1953) i AT3, czyli Math-Matic (1956), a. dla maszyny cyfrowej Mercury firmy Ferranti, Mark III dla angielskiego komputera Elliott 803, IT (Internal Translator) dla maszyny IBM-650. Autokody oraz pierwsze interpretatory dla maszyn IBM-650, IBM-701, DATATRON-205 poprzedzily opracowanie jezyka Fortran.

Czytaj więcej na https://encyklopedia.interia.pl/informatyka/news-autokod,nId,2087274#utm_source=paste&utm_medium=paste&utm_campaign=firefox

[hist.] reprezentant najstarszej generacji jezyków programowania z lat 1951-1956. Do znanych jezyków tej generacji nalezaly: a. A0 dla komputera UNIVAC-I (1952), A2 (1953) i AT3, czyli Math-Matic (1956), a. dla maszyny cyfrowej Mercury firmy Ferranti, Mark III dla angielskiego komputera Elliott 803, IT (Internal Translator) dla maszyny IBM-650. Autokody oraz pierwsze interpretatory dla maszyn IBM-650, IBM-701, DATATRON-205 poprzedzily opracowanie jezyka Fortran.

Czytaj więcej na https://encyklopedia.interia.pl/informatyka/news-autokod,nId,2087274#utm_source=paste&utm_medium=paste&utm_campaign=firefox

ROZPRACOVÁNO - - - !!!

 

   Počítač je stroj na zpracování dat, řízený programem, který obsahuje přesné a jednoznačné pokyny pro jeho práci.

   Data, která jsou vstupem a výstupem zpracování jsou většinou zaznamenávána na nějaký nosič dat - záznamové médium. Historicky byla data zaznamenávána mechanicky - děrné štítky, děrné pásky a na výstupu též tiskem na papír. Postupně s technickým vývojem se staly hlavním médiem záznamy dat formou elektromagnetickou, elektronickou a optickou - magnetické pásky, disky, diskety, CD, DVD, flash, a různé typy pevných pamětí, které se mimořádným tempem dále rozvíjejí.

   Vstupy dat jsou pak realizovány různými čidly, snímači, čtení čárového kódu, skenováním dokumentu, ... a manuálním zápisem z klávesnice, nebo snímáním z dotykové obrazovky a podobně. Výstupy používají obdobné formy záznamu a grafické zobrazování na obrazovkách (displejích).

   Společnou vlastností všech nejrůznějších forem záznamu dat je, že jsou pro vlastní zpracování programem v počítači uloženy v tzv. binárním kódu, tj. ve formě posloupnosti číslic 0 a 1 - tedy digitálně. Z uvedeného důvodu se počítače tohoto typu historicky označovaly jako "číslicové počítače", na rozdíl od "analogových počítačů", které pracojí se spojitými fyzikálními veličinami. Díky zásadnímu zvýšení rychlosti a výkonosti současných procesorů a pamětí se však nyní i spojité veličiny většinou před vlastním počítačovým zpracováním digitalizují.

xxx

princip práce programu (schema von Neumanovo)

 

 

 

 

 

rozcestník

 

. . . v době internetické by neměl být problém, aby když odejde aktivní osobnost do důchodu (Jan Kučera / MU Brno), příp. zemře (Pavel Drbal / VŠE Praha), tak aby instituce, kde tato osobnost působila, uchovala jeho práce tak, aby z nich mohlo být čerpáno - bohužel se tak neděje - resp. instituce nemají metodiku, jak do svých webových stránek takové věci začlenit - nejde jen o to, aby se na takové osobnosti vzpomnělo, ale pokud napsali zajímavé práce, tak by mělo být možné z nich trvale čerpat (studenti, historikové atd . . .)

. . . pokud instituce na svých webech na to vymezený prostor nemají, tak v oboru programování a nasazení počítačů to po příslušné domluvě (s ohledem na autorský zákon) může zajistit naše virtuální expozice . . .  

Vlastimil Čevela - Modřice, duben 2015

 

 

výuka průřezových témat