@@@ novinky & komentáře  |  >>>  dále

   Jako redaktor prog-story jsem si samozřejmě velice dobře vědom obtížnosti úkolu, zpětně kvalifikovaně shrnout vše podstatné, co se kolem výpočetní techniky a informačních technologií od poloviny 20. století u nás odehrávalo. Měl jsem ale to štěstí, že jsem se v oblasti programování a nasazení počítačů mohl profesionálně angažovat od podzimu 1969 dalších 45 let a následně si v ní amatérsky hraju doposud. A tak bych se v rámci tohoto blogu rád pokusil vyprávěním zážitků pamětníka postupně popsat a pomocí odkazů na útržky dochovaných dokumentů doložit to, u čeho jsem skutečně byl. Protože ale věci zpravidla mají souvislosti, tak si dovolím občas odbočit do oblastí, které tak či onak přispěly k formování prezentovaných životních i profesních postojů.

ČeV - Modřice, červen 2017

   Když jsem si vymyslel námět na zpracování historie programování, tak by nebylo fér, kdybych se nepokusil jít příkladem. Toto je tedy úvodní kapitola mých osobních historických vzpomínek ...

@@@ novinky & komentáře | Případová studie

Motto:
   "Hoši, ničemu a nikomu nevěřte, ale běžte se podívat ..."
                                                                                       Otakar Maštovský (1900-1985)

@@@ novinky & komentáře  |  autor: Vlastimil Čevela

  turbina oradea Tehdy to tak nikdo nepojmenoval, ale samostatná práce v projekci První brněnské (IBZKG) byla perfektní praktickou výukou systémového přístupu. Firma tehdy bývala generálním (v tuzemsku) či hlavním (v zahraničí) dodavatelem na úrovni technologie parních elektráren nebo tepláren. To znamená, že podmínky na vyšší, obecnější úrovni, tj. umístění a výkon, druh a přísun paliva i zapojení do energetické sítě a financování už byly předem dány.

   Naší náplní byla kompletace dodávky technologické části a definování jejich vazeb na část stavební. Tu jako celek zajišťovala příslušná stavební firma, takže pro nás to byly vazby na "podstatné okolí" (O). Okolí, pro které bylo nutno definovat vazby, zahrnovalo též vybrané díčí celky, dodávané Rumunskou stranou a propojení na existující, resp. později i budoucí výrobní bloky.

ROZPRACOVÁNO - - -

... Ingstav Brno patřil k největším stavebním podnikům v Československu. Jeho náplní byly především přehrady (Vír, Kružberk, ... později Nové Mlýny, Dalešice či Dlouhé Stráně, ...) a další vodohospodářské stavby (např. úpravny vody, kanalizační čistírny, závlahy, ...). Koncem 60-tých let připravoval velice významnou vlastní investici. Tou byla stavba nové budovy podnikového ředitelství (PŘ) na Koněvově 55, nyní Vídeňské ulici. Po dokončení v roce 1971 to údajně byla nejmodernější, už tehdy kompletně klimatizovaná, administrativní budova v Brně. Dvojité skleněné opláštění, halové kanceláře a v suterénu prostor pro počítačový sál a provoz VS s počítačem 2,5-té generace Tesla 200. Ingstav byl totiž první v rámci obou rezortů, tj. českého a slovenského stavebnictví, který si hodlal pořídit vlastní podnikový počítač.

   Iniciátorem pořízení počítače byl moderně uvažující ekonomický náměstek Ing. Antonín Fornůsek. Ten také prosadil, že již v roce 1969 byl v ekonomickém úseku zřízen odbor Výpočetní středisko (VS), ve kterém ještě v říjnu pracovali jen 2 lidé - vedoucí VS Ing. Vilém Drkal a vedoucí provozu Ladislav Majda. Na přelomu let 1969/1970 však již desítka inženýrů v analyticko-programátorských odděleních absolvovala základní školení a zahájila intenzívní analyticko-programátorskou přípravu. Jejím cílem bylo k termínu předpokládané instalace nového počítače v roce 1971 na něj převést dosavadní děrnoštítkové agendy, dosud zpracovávané ve strojně početní stanici v Brně na Kroftově ulici. ...

- - - předpokládá se popis prvních kroků v uvedeném období - - -

ČeV, září 2017

 

   Náš podnik Ingstav Brno nejprve ještě neměl počítač, a tak jsme od jara 1970 ladili programy v Cobolu na počítači TESLA 200 v brněnském závodě PORS* na ulici Zubatého.To byl podnik se závody po celé republice, který zajišťoval zpracování dat pro zásobování potravinářského maloobchodu v celostátní síti prodejen PRAMEN-ZDROJ* - prvotní doklady se na závodech denně centrálně děrovaly i zpracovávaly a výstupní sestavy se pak v noci dodávkovými auty rozvážely uživatelům. Měl jsem tak možnost sledovat, jak se původně volné strojové hodiny velice brzy zaplnily na třísměnný rutinní provoz.

   Ve VS Ingstav se díky pokrokovému vedení podniku již od roku 1969 postupně vytvořil tým asi deseti vysokoškoláků, kteří zajistili analyticko programátorskou přípravu v předstihu tak, že počítač TESLA 200, instalovaný někdy v létě roku 1971 v suterénu nové budovy PŘ na Koněvově ulici, jel od počátku dokonce v nepřetržitém provozu, tj. většinou včetně sobot a nedělí. Důvodem bylo nejen převzetí agend evidence materiálu a ostatních ze strojně početní stanice SPS* na Kroftově ulici v Žabovřeskách, ale i průběžná údržba programů a další vývoj, tehdy značně náročný na strojový čas (překlad většího programu Cobol trval cca 45 minut ! - počítač Tesla 200 tehdy ještě neměl disky). 

   Materiálová evidence pro všechny sklady a stavby podniku v té době představovala každý měsíc vyděrování asi 80.000 řádků z prvotních dokladů a jejich přiřazení k cca 150.000 položkám stavů zásob na skladových kartách. Zahájení zpracování na počítači znamenalo nejen jednorázové pořízení dat, uložených na 90-ti a 80-ti sloupcových děrných štítcích, ale samozřejmě též programové a organizační zajištění nového zpracování, při kterém se už data pořizovala děrováním do 8-mi stopé děrné pásky. Jednotlivé průběžné kontrolní a závěrkové programové chody potřebovaly na počítači celkem asi 100 hodin rutinního strojového času měsíčně. Uživatele zastupovala zkušená podniková materálová účetní paní Beránková, která důsledně trvala na tom, že v závěrce to muselo souhlasit "do halíře". . .

Modřice - leden 2015 

<<< citace redakční poznámky k ůvodu ve sborníku 1. ročníku - jedna z charakteristik tehdejší doby ...