@@ novinky & komentáře | Případová studie

   Přesně to už nevím, ale odehrálo se to, když jsem se jako absolvent techniky po nástupu v projektovém odboru IBZKG* trochu rozkoukal, takže jsem samostatně kreslil výkres kotelny pro teplárnu Duslo Šala. Šlo o granulační kotel* na hnědé uhlí, s výkonem 75 t páry / hod. Uhlí pro takový kotel se nejprve rozemele na uhelný prach a ten se pak smísený se vzduchem fouká do šachtového spalovacího prostoru se stěnami z trubek, ve kterých se voda mění v páru pro pohon turbiny. Hnědé uhlí má hodně nespalitelného popela, který se v dolní části kotle s pomocí vodní sprchy granuluje, spadne do výsypky a následně pak splavuje k dalšímu využití nebo uložení na skládku.

   Podkladem k práci na projektu byly dílčí výkresy z konstrukce kotlů a jedním z hlavních úkolů projektanta bylo správné napojení všech připojovacích míst do celkové sítě potrubí v teplárně. K tomu samozřejmě musel znát anebo si důkladně ověřit, jak to má vlastně vcelku fungovat. Shodou okolností jsem byl zrovna v té době pověřen vyjasnit nějakou jinou projektovou záležitost na stavbě shodného typu kotle v papírně ROTO Štětí*.

   Byla to moje úplně první návštěva stavby a když jsme spolu s vedoucím montáže procházeli kolem kotle, tak jsem poprvé viděl na vlastní oči to, co jsem kreslil na výkrese. Ale bylo to jinak, takže jsem se neudržel a poznamenal "tady to máte špatně namontované" - což byla v dané situaci z mojí strany začátečníka dost velká opovážlivost ... Po návratu do kanceláře se proto vytáhly výkresy, ale to už jsem byl na svém hřišti.

   Konkretně šlo o to, že pro studenou vodu byly dole na kotli připraveny dvě trubky - jedna tenká, druhá tlustá a montéři je bez přemýšlení napojili na jeden společný přívod. Ale ony měly každá úplně jiný účel - ta tenká sloužila k trvalému sprchování padajícího popílku (na obrázku* není), zatímco tou tlustou bylo potřeba čas od času pustit větší splavovací proud vody k vyprázdnění výsypky (na obrázku* zeleně), takže musela mít přívod se samostatným uzávěrem.

   Tato malá studie by měla názorně ilustrovat především důležitost znalosti účelu té či oné dílčí části systému a také fakt, že zkušenost se systémovým přístupem v jakékoliv profesi může být velice dobrým základem pro obor programování. Konkretně projekční skládání podsystémů, prvků a technologických vazeb v elektrárně či teplárně má velice blízko k projektům informačních systémů s jejich datovými toky.


IBZKG* = První brněnská strojírna závody Klementa Gottwalda n.p. - svého času významný dodavatel parních elektráren a tepláren,
další info: historie firmy, historie - turbiny (pdf 50 s., nyní Siemens), PBS

granulační kotel* ^ - princip
ROTO Štětí* ^ - papírna

ČeV - duben 2016