Alan Jay Lerner - My Fair Lady (1956)

... I put it to you, and I leave it to you ... ("tady to máte a nechávám to na vás") ...

očekávání, omezení a svobodná inspirace (ČeV):

... v profesním i osobním životě se je užitečné brát věci tak, jak přicházejí, 
to znamená
nejen nemít přehnaná očekávání, ale vlastně nemít žádná,
protože většina věcí dopadne jinak ...

uvedený přístup má velikou výhodu - člověk si předem nepřipouští žádná omezení,
což umožňuje svobodné a nekonvenční inspirativní přemýšlení ...

při formulování jakéhokoliv cíle je potřeba zvažovat, co může výsledek ovlivnit,
ale když se při realizaci "počítá se vším", tak to není jen praktické,
ale i o hodně zajímavější ...

užitečná filozofie do praktického života (tradiční přísloví a ČeV):

... za blbost se platí, ale cenu bohužel určuje ten druhý ...

 

Vladislav Vančura - Rozmarné léto (1926): 

... Zmatení hlupáci a lidé slabého ducha bývají nepokojní, avšak moudrost skýtá jistotu.
Vykračujíc si s rukama za zády nespěchává a třídí nehody přihlížejíc k věcem věčným ...

... Kterýsi biskup královéhradecký překypoval chutí a schopnostmi štváti zajíce ...
sedě pěkně zpříma a uvažuje o štvanici se svým myslivcem ... .

„Festina lente!“ říkával, „festina lente, pane myslivče! Zajíc je hbité a malé zvíře.
My naopak jsme dospělí a rozšafní mužové. Jen pošetilci se řítí vpřed skákajíce,
opisují kličky, rudnou, brunátněji, popadají dechu, avšak ten, kdo věc uvážil,
jde zvolna." ...

 

... „Kdyby za námi stál váš ďábel, abbé,“ pravil Antonín, „mohl by kteréhokoliv z nás 
napíchnouti na vidle, neboť není pochyby, že se nám líbí ženské" ...
„Čeho se to domýšlíte, Antoníne,“ odpověděl kanovník, „nemám ďábla a ďábel nemá vidlí" ...

... major: „je dobře míti veselou přítelkyni, znám to. Jejich tlamičky a jejich uši jsou
malé a růžové.“ Řka to, major zřejmě jsa pohnut se odmlčel a po chvíli dodal:
„Pravím, že to znám, avšak čas míjí a věci se zapomínají." ...

 

... Vylévati víno?“ odvětil kanovník, „vylévati víno a kaziti knihy jsou těžká proviněni,
pane!“.
„Pokud jde o víno, je tomu tak,“ přisvědčil Antonín, „znám příběh o hostinském,
jenž byl potrestán temnicí, protože vyrazil čep z vinárníkovy bečky.“


„To mi připomíná tažení italské. Víte proč byla prohrána prvá bitva na Piavě?“
otázal se major Hugo vzrušen jsa hrůzami válek.
Potom, když znamenal,
že nikdo z obou přátel nechce slyšeti jeho vypravování, jal se mluviti
o postaveni vojsk a o vinných sklepích horní Itálie.

„Vězte,“ děl obrácen jsa k paní Důrové, „vězte všichni, že armáda neměla nádob
a že se pilo víno z hrsti. Bylo nutné, aby voják otevřel sud bodákem hezky dole
a aby víno crčelo proudem.
Tu se stalo, že sklepní prostory byly zaplaveny vínem, a že v nich utonuly některé pluky.
Způsob otvírati bečku bodákem není hospodárný a bývá při něm rozlito mnoho nápoje.
Nápoje, jenž je navýsost vhodný, aby roznítil statečnost již potuchlou.“ ...

 

ČeV - červenec 2017 a dále