Národní podnik (n.p.) Ingstav Brno tehdy ve svém oboru patřil k největším republice a v jeho vedení byl velice výraznou osobností ekonomický náměstek podnikového ředitele Ing. Antonín Fornůsek. Díky němu měl Ingstav jako jeden z prvních ve stavebnictví svůj podnikový počítač (Tesla 200, instalace 1971) a kvalifikované personální vybavení výpočetního střediska (VS). Na přelomu let 1969/1970 kromě dalších lidí nastoupilo do VS asi 8 inženýrů, kteří měli jako hlavní náplň analyticko programátorskou přípravu.   Do VS Ingstav Brno jsem nastoupil počátkem listopadu 1969 na pozici jednoho z vedoucích programátorů-analytiků a současně 2. zástupce vedoucího VS, kterým tehdy byl kamarád Vilém Drkal. Ten už měl zkušenosti s nalýzou i s programováním na Minsku 22 pro ZKL Líšeň a tak mě občas dával nějaké základní lekce, ale prakticky jsem moc nechápal, o co vlastně jde. V krátké době do mojí skupiny nastoupili též dva mladší kolegové: Václav Havelka - čerstvý absolvent stavební fakulty VUT, který měl ze školy částečnou zkušenost (asi na MInsku) s programováním rámů u prof. Drahoňovského a Jaroslav Karas, který se už také někde s počítačem setkal. Jako šéf jsem byl proti nim programátorsky v nevýhodě, ale o tom, co nás čeká v oblasti analýzy a kolem počítače Tesla 200 s programovacím jazykem Cobol jsme společně nevěděli nikdo nic.

   To se však velice rychle změnilo, protože současně nastupovali další noví kolegové a polovina z nich ještě do Vánoc absolvovala 5-týdenní základní školení ÚVT Tesla v Železném Brodě. My ostatní jsme pak na stejné školení odjeli hned počátkem ledna. Na kurzu programovacího jazyka Cobol pak už byl pouze kolega Josef Gogela (spolužák V. Havelky z VUT), který nás ostatní s jeho základy seznámil během týdne interně. 

   Události a okolnosti, které vedly ke vzniku portálu prog-story.technicalmuseum.cz s virtuální expozicí "Historie programování a VT u nás" vlastně začaly před mnoha lety v

   Několik kolegů mělo dílčí zkušenosti s počítačem Minsk 22 a tři čerství absolventi VUT u prof. Drahoňovského počítali rámy, ale o hromadných datech ve stavebnictví ani o podniku, který nás zaměstnal, jsme nevěděli nic. Měli jsme však dost mladického elánu a perspektivu práce na novém moderním počítači srovnatelné evropské úrovně.

Zadání pro I. etapu bylo stručné a jasné:

  • získat základní znalosti o počítači na několikatýdenním školení ÚVT Tesla V Železném Brodě a naučit se COBOL
  • analyzovat již řadu let probíhající centrální DŠ zpracování vybraných podnikových dat v externí strojně početní stanici
  • převést zpracování z DŠ na decentralizované pořizování přes 8-stopé děrné pásky a centrální počítač Tesla 200

   S čistým svědomím lze konstatovat, že se nám na základě velice intenzívní práce v průběhu roku 1970 a první poloviny 1971 podařilo zadání splnit ve všech bodech. Prakticky hned po instalaci někdy v létě 1971 bylo dosavadní DŠ zpracování zrušeno, děrování pásek probíhalo na závodech a počítač na podnikovém ředitelství v Brně jel na tři směny, včetně sobot a nedělí.

   Koncentrované nasazení programátorského ladění již v průběhu předinstalační přípravy a samozřejmě pak v režimu rozsáhlých termínovaných rutinních výpočtů však vedly k trvalým problémům s přístupem k dostatečnému množství strojového času. Počítače Tesla 200 tehdy byly jednoprogramové a bez disků, tj. pouze s možností sekvenčního magnetopáskového čtení a zápisu dat, což bylo velice časově náročné. Např. jenom zpracování agendy materiálové evidence* zabralo měsíčně kolem 100 hodin a překlad a sestavení trochu většího programu COBOL trval i 45 minut.

   Na materiálovou evidenci jsme byli tři a pokud bychom měli osobně dohlížet na průběh rutinních výpočtů, jak bylo tehdy ve většině VS běžné, tak by to bylo časově neúnosné. Také to byla agenda s asi největším rozsahem tisků sestav. A tak došlo k tomu, že jsem se vlastně již od roku 1970 pod tlakem okolností kromě své konkretní práce věnoval i vývoji nových technologií. Jejich cílem bylo obecně přispět k racionalizaci analyticko programátorské práce i provozu VS.

   Ve spolupráci s vedením i provozem a s podporou kolegů jsme mezi prvními v republice zavedli ve větším měřítku strukturované programování a provoz zavřených dveří pro rutiny i laděni a následně též řadu dalších inovací. Podstatné věci jsme publikovali - v únoru 1975 vyšel v MAA souhrnný článek a v dubnu téhož roku jsme pak uspořádali hojně navštívený seminář. Nutno zmínit, že v té době počítače u nás teprve začínaly a tak byly k dispozici minimální znalosti a zkušenosti o jejich nasazení v podnikové praxi. Nebyla všeobecně dostupná literatura a vysoké školy teprve začínaly vychovávat budoucí absolventy. Hlavním zdrojem informací tak bylo účelová výměna konkretních informací přímo mezi podniky a nově vznikající odborné semináře.

   Zachovaná prezenční listina téměř 200 účastníků ze zmíněného semináře a sbírka asi 150 Úvodních listů externích kontaktů z individuálních konzultací dokládají, že VS Ingstav v té době patřilo mezi velice významná konzultační místa. Témata nebyla jen ze stavebnictví, ale týkala se především analyticko programátorské práce a provozu obecně. Pravdou taky je, že v oblasti hromadných dat se v té době prakticky ve většině podníkových VS napříč obory začínalo velice podobně s individuálními ekonomickými agendami - základní prostředky, materiál, účetnictví atd.

>>>^  1975-1987 - Konzultační činnost VS Ingstav Brno
>>>^  1971 - Materiálová evidence v n.p. Ingstav Brno

  

 

ROZPRACOVÁNO - - -

 

- - - předpokládá se popis prvních kroků v uvedeném období - - -

ČeV, září 2017