Po maturitě se samými jedničkami jsem tedy na podzim roku 1956 v Praze nastoupil ke studiu na strojní fakultě, kde mě s ohledem na ty jedničky udělali studijním vedoucím. Tam už byla matematika složitější - derivace mi moc neříkaly a integrály evokovaly spíše symbol hudebního festivalu Pražské jaro.

U první zkoušky mě cvičící asistent Ing. Lev představoval zkoušejícímu slovy "... to je ten studijní vedoucí, ale není to nic moc ..." a obávaný Ing. Matušů opáčil "... ale na propadnutí to snad není ..." - a tak jsem do indexu dostal z matematiky za "dobře" :o) - v dalších ročnících už jsem studijním vedoucím nebyl, ale nějaké to logické myšlení mi asi bylo dáno, protože jsem úspěšně zvládl (sice někdy v opravném termínu) nejen matematicky náročné zkoušky z pružnosti a pevnosti, ale v posledním ročníku i rovnice pro výpočty kmitání hřídelů parních turbin.

   Pokud jde o počítače, tak v polovině minulého století na rozhodujících místech teprve pomalu odezníval sovětský názor na kybernetiku, jako "buržoazní pavědu".  V době vysokoškolského studia na prestižní ČVUT (tehdy slavila už 250 let své existence) jsme se sice v roce 1960 v předmětu "Ekonomika, organizace a plánován" dozvěděli, že ve světě existují zařízení, zvaná "počítače" a že se dělí na analogové a číslicové, z nichž první pracují se spojitými fyzikálními veličinami a ty druhé s číslicovými kódy, ale o moc víc nám k tomu neřekli. Ve stejném roce také v SNTL vyšel český překlad knihy "Kybernetika" od Norberta Wienera a přiznávám, že jsem si ji za Kčs 18,00 koupil především proto, že měla krásnou modrou obálku s nadpisem "Teoretická knížnice inženýra", kterým jsem se za rok chystal být. Pokoušel jsem se ji i systematicky číst, ale už ve druhé kapitole nad matematickými vzorci jsem to musel vzdát pro bolesti hlavy z bezvýsledné snahy o hlubší pochopení. Laickým pohledem byla zajímavější drobná knížečka "Matematické stroje" od Jiřího Klíra za 6,50 Kčs, která vyšla v roce 1961 v nakladatelství Práce v knížnici "Technický výběr do kapsy". Přehledně popisovala nejen historické souvislosti ve světě i u nás, včetně současných děrnoštítkových strojů, ale i vše podstatné o principech a užití počítačů, které v západních zemích již tehdy existovaly.

   slapy 1957Ještě se vrátím v čase - po skončení prvního ročníku o letních prázdninách 1957 byl měsíc povinné praxe, na kterou mě přidělili do Vagónky Tatra v Praze na Smíchově. I po těch letech si dobře pamatuji na první dojem: obrovská rozpálená hala, kde se nýtovaly a svařovaly podvozky a skříně tramvají, které se pak po kolejích přesouvaly přes živou ulici k dalším operacím. Technicky určitě hodně zajímavé, ale co do hluku a celkového prostředí extrémně náročné - bylo totiž podobné tropické léto jako nyní. A tak jsme s ještě pár kolegy s velkou úlevou přijali nabídku, že je potřeba obsadit dohodnutou praxi na vodní elektrárně ve Štěchovicích. Ten měsíc na elektrárnách Štěchovice, Vrané a Slapy*), spolu s dřívější dětskou knížkou "Bratři drátové" (J. K. Čemus) pak rozhodly o budoucím zaměření - nezbytným základem všeho je přece energetika!. Na podzim roku 1961 jsem tedy se specializací "turbiny" absolovoval v oboru "Projektování, stavba a provoz tepelně energetických zařízení".

Vlastimil Čevela - Modřice, červen 2017

*) dobové foto ukazuje, že jsme tam zažili i "trochu větší vodu" ...
<<<  www.cez.cz/voda/stechovice ...
<<<  www.cez.cz/voda/slapy ...
<<<  www.cez.cz/voda/vrane ...
<<<  www.databazeknih.cz/jan-karel-cemus ...
<<<  www.databazeknih.cz/norbert-wiener ...
<<<  prog-story.technicalmuseum.cz/1948-70-vyroci-vzniku-kybernetiky ...