V létě roku 1969 mělo VS Ingstav Brno dva pracovníky (vedoucího VS a vedoucího provozu) a v průběhu listopadu nás k nim přibylo osm inženýrů pro analýzu a programování.

   Někteří kolegové už měli zkušenost s programováním podnikových hromadných dat na Minsku 22 a tři byli čerství absolventi stavební fakulty VUT, kteří si na školním Minsku u prof. Drahoňovského zkusili statické výpočty. Moje dosavadní 8-letá praxe v Projektovém odboru První brněnské strojírny sice obnášela praktické řešení rozsáhlých projektů se složitými návaznostmi a ve funkci hlavního projektanta velkého teplárenského bloku a vedoucího šéfmontáže jeho potrubí též týmovou práci, ale o počítačích jsem nevěděl vůbec nic.    

   Ještě do konce roku absolvovala první skupina kolegů v Železném Brodě 5-týdenní základní školení pro Teslu 200 a od 5. ledna 1970 nás tam pak jela druhá skupina. Potřebné příručky byly v té době ještě v tisku, takže bylo nutné si psát vlastní poznámky dle výkladu na tabuli. První čast kurzu "Struktura a funkce systému", ze které si dodnes uchovávám 50 stran poznámek, byla dokonalou ukázkou mimořádně kvalifikované prezentace. Lektor Josef Sviták dokázal podat rámcový stručný pohled (Úvod, hardware, software, strojový jazyk, jazyk APS) a na něj navazující detailní výklad takovým způsobem, že i jako naprostý laik jsem se v tom mohl přiměřeně orientovat. Ještě se pamatuji, že nám přednášel Petr Partyk a možná i někdo další, ale to už nevím. 

   Jeden z našich kolegů byl tehdy též vyslán na týdenní školení jazyka COBOL, ten jsme ve VS určili jako základní nástroj. Jeho získané znalosti, které nám ostatním předal na interním školení, tenkrát již s existujícícmi příručkami stačily k tomu, abychom mohli začít zkoušet praktické programování. V Brně už byl v provozu počítač Tesla 270 ve VS PORS na Zubatého ulici, který tehdy měl ještě volnou kapacitu a tak jsme tam jezdili ladit naše první pokusy. Můj první prakticky použitelný program měl asi 300 štítků zdrojového textu COBOL a řešil výpis magnetické pásky "Tisková banka" na tiskárnu. V průběhu dubna-května byl odladěn a ve spolehlivém provozu od počátku června 1970 sloužil k ověřování nezávislého tiskového výstupu pro celé VS. Když se kapacita v PORS Brno zaplnila, ladili jsme se dvěma kolegy asi 2 týdny v PORS Prešov. Pak následovala řada měsíců, kdy jsme spolu s ostními programátory jezdili do VS Inženierského stavitelstva GR v Bratislavě. Tam jsme již s pomocí vyškolené operátorské obsluhy z našeho budoucího provozu realizovali i některé konkretní přípravné konverze dat a ověřovací výpočty.

   Ve všech využívaných VS byl samozřejmostí stejný HW i základní SW a programy s ověřovacími daty jsme si převáželi na magnetických páskách. Když nám pak dle smlouvy v létě 1971 nainstalovali v Brně na Koněvově 55 (nyní Vídeňské) vlastní počítač Tesla 270, stačilo pásky nasadit a vše fungovalo. Náš počítač jel od samého začátku zpravidla na 2 až 3 směny, někdy i nepřetržitě přes víkend a během velmi krátké doby jsme na něj převedli celé poměrně rozsáhlé zpracování dat, které se do té doby realizovalo na 80-ti a 90-ti sloupcových děrných štítcích ve Strojně početní stanici v Brně na ul. Kroftové.

   V průběhu dalších let nám pak Tesla 270 umožnila spolehlivě realizovat skutečně "průmyslové zpracování dat" a roku 1981 v soutěži praktického využívání 67 počítačů českého stavebnictví dokonce porazit VS s počítači NCR, IBM a dalšími (viz komentář k článku na odkazu v záhlaví a rubrika >>> aplikace-t200-ingstav-brno ^).

   Počítač Tesla 200 ve VS Ingstav Brno je na úvodních fotografiích posledních dvou kapitol. První je někdy z roku 1972 s původními magnetopáskovými jednotkami Tesla (hustota záznamu 556 bpi), druhá z r. 1986, už s MP jednotkami Tesla pro EC (hustota 800 bpi), s novým displejem vedle pultu a s disky (v pozadí). Před nimi jsou velké bulharské 100 MB disky nového počítače EC 1026, instalovaného v roce 1984. Zažil jsem ve velké míře praktické programování jak na Tesle, tak na EC (do r. 1990) a musím konstatovat, že nejen poruchovost EC byla vyšší, ale i služby k dodávce EC (Kancelářské stroje n.p.) v rozsahu a kvalitě úrovně služeb pro Teslu nedosáhly. Počítač Tesla byl ve VS Ingstav Brno uveden do provozu v létě 1971 a pak úspěšně sloužil více než 15 let, do roku 1986 vykazoval průměrnou směnnost 2,8 a z provozu byl odstaven v prosinci 1987.