... příběh PROG-STORY ... / kapitola 2.

   Když jsme se s garantem ze strany muzea Jaroslavem Pipotou někdy v září 2014 domlouvali na spolupráci, tak jsme uvažovanou webovou prezentaci pojmenovali jako "virtuální expozici". Pro datový obsah jsme pak předpokládali tři základní sekce - původní digitalizované "dokumenty", "autorské texty" a "redakční texty". Možná jsem se špatně díval, ale na internetu se mi nepodařilo najít stránky, které by mohly být pro náš záměr vzorem a tak jsem musel od počátku experimentovat a strukturu vymýšlet "za pochodu". Redakční systém Joomla, ve kterém naše expozice běží,  je k průběžnému upřesňování dokonale vybaven, takže technicky to nečiní žádné potíže, ale uživatelsky to není vůbec snadné.

   Základní záměr je od počátku jasný - nabídnout pokud možno ucelený popis historie nových inženýrských oborů kolem programování počítačů a projektování aplikací VT a IT. Potíž ovšem vzniká hned v tom, že na začátku příběhu, který chceme vyprávět, tj. v 60-70 tých letech minulého století, bylo v našich podmínkách celkem jednoznačné, že programování výpočetní techniky znamená především sálový počítač ve výpočetním středisku s týmem programátorů, resp. programátorů-analytiků, kteří vytvářeli projekt jeho aplikačního nasazení a zpravidla i většinu na míru šitých programů. Dnes po padesáti letech je z toho ale jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících rozsáhlých odvětví, průběžně zasahující do života každého z nás - nějakou souhrnnou charakteristikou prakticky neuchopitelné. 

   Zásadní nejistota je také v tom, že kromě mé osoby jako redaktora a nejbližších spolupracovníků - především Branislav Lacko, Vladimír Vérosta a taky vnuk Matěj Čevela, sice nyní existuje dalších pár kolegů, kteří jsou ochotni se nejen o pamětnické vzpomínky podělit, ale i k tomu napsat nějaký článek (Jaroslav Klečka a Karel Metzl) - ale vůbec nelze odhadnout, kolik takových zdrojů a v jakém čase se podaří ke spolupráci získat.

   Podobně to platí o sekci "dokumenty" ve sbírkovém fondu. V této chvíli máme sborníky ze 40 ročníků havířovsko-ostravských seminářů - konferencí "Programování a Tvorba softwaru", základní data o instalacích několika tisíc počítačů RVHP řad EC/SM a podrobné podklady o deseti letech realizace projektů Tesla. Objemově jde o více než  10 tisíc stran původní dokumentace, kterou bude potřeba kvalifikovaně zhodnotit a přiměřeně zpracovat, což nelze odhadnout ani časově, ani co se týče struktury prezentace. Zda se podaří najít dokumenty o nasazení dalších typů počítačů ve sledovaném období je rovněž zatím velká neznámá.

   Doplňující záměry, tj. poskytnout alespoň rámcovou informaci o trvale platných principech i současném stavu programátorského řemesla a nabídnout virtuální platformu pro výměnu názorů, spolu s náměty k programovacím pokusům také nejsou úkoly, které by šlo předem podrobněji naplánovat.

   Úvaha, že by se za daného stavu věcí podařilo expozici jednorázově vytvořit a teprve potom zveřejnit byla evidentně nereálná a tak nezbylo, než dát do veřejně sdíleného zkušebního provozu její nějaký základ, který bude postupně upřesňován. V průběhu 1. etapy zkušebního provozu od listopadu 2014 do dubna 2015 se také ukázalo, že původně navržená struktura (autorské a redakční texty s dokumenty) sice zatím vyhovuje pro ukládání nových článků, ale pro návštěvníky musí vypadat úplně jinak. O tom si ale povíme až v příští kapitole našeho povídání ...

Modřice - 26. dubna 2015 - Vlastimil Čevela