... blog s komentáři iniciátora a redaktora virtuální expozice ke koncepci a průběhu vývoje ...
dále ^^^ štítky
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 11. | @@@ - novinky |
Nedávno zahájený projekt má za cíl nejen realizovat propojení katalogu knihovny TM s on-line dokumentací prog-story, ale též doplnit stávající knižní fond o knihy a firemní dokumentaci z depozitáře a umožnit jejich zpřístupnění pro odborný interní i externí badatelský přístup. A tak bylo potřeba rozhodnout, zda do oblasti našeho zájmu patří skripta z Univerzity Karlovy v Praze s názvem "Základy psychologie pro učitele", vydaná v roce 1979 pro posluchače filozofické, matematicko-fyzikální, přírodovědecké a pedagogické fakulty.
Na první pohled se to nezdá - takový humanitní obor přece nemá nic společného s programováním a s počítači, ale když se nad tím zamyslíme, tak zjistíme, že je to úplně jinak. Psychologie je "nauka o duševnu" - studuje totiž lidské chování. "Programování" v širším slova smyslu se zabývá zapojením strojů (počítačů) do činností, které vykonávají lidé a spadá do discipliny "systémového inženýrství". A právě lidský faktor bývá často tím nejslabším článkem, který rozhoduje o úspěchu či neúspěchu rozsáhlých a složitých "systémových" projektů.
To platilo nejen v době našich začátků před 50 lety, kdy jsme museli lidi v podniku přesvědčit a zaučit pro aktivní spolupráci v do té doby pro ně naprosto neznámých podmínkách. Stačí si připomenout nedávné problémy s registrací na očkování přes internet, kdy autoři IT řešení nedokázali správně odhadnout a přiměřeně ošetřit zájem lidí, ale i potřeby přeregistrování a další. Rovněž řada notoricky známých velkých problémů s pražským "Open Card" či systémem pro výběr mýta na dálnicích mělo původ v selhání lidí na rozhodovacích pozicích, protože nedokázali předem vnímat a ošetřit všechny potřebné budoucí souvislosti.
Předmět zájmu našeho portálu "prog-story" je tedy poměrně velice široce "interdisciplinární" a proto i první z hlavních tematických sekcí má název "A - systémy a programování". Podstatou systémového inženýrství, stejně tak jako v našem případě "systematických přehledů", je vyhledávání všech podstatných faktorů, které by mohly ovlivnit dosažení potřebného výsledku. Vytvoření podmínek pro správné chování zapojených lidí proto do něho patří mimo jakoukoliv pochybnost.
V seznamu dle štítku "lidský faktor ..." ^^^ najde čtenář více než šest desítek článků od různých autorů, Jeden z nejzajímavějších asi je Pojmy a dojmy z roku 1990 od kolegy Richarda Bébra na ostravském semináři "Programování - Tvorba SW", který na str. 86 velice výstižně charakterizuje rozdíly mezi neosobně rutinním a skutečně profesionálním přístupem.
Vlastimil Čevela, Modřice - červen 2021
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 10. | @@@ - novinky |
V rámci dnes již téměř 7-leté úspěšné spolupráce garanta za TMB (Pipota) a externího redaktora (Čevela) vznikl námět na specializované rozšíření aktivit TMB o nabídku k usnadnění badatelské činnosti v zájmové oblasti. Jde o doplnění kombinace fyzické expozice Výpočetní techniky a on-line informačních zdrojů na portálu prog-story o možnost snadnějšího badatelského přístupu k související písemné dokumentaci ve fondu knihovny TM v Brně i jinde.
Cílem je, aby si zájemce na základě tematicky zaměřených rejstříků na portálu prog-story prostřednictvím jeho nové on-line rubriky "KNIHOVNA" mohl mailem rezervovat potřebnou papírovou dokumentaci k osobnímu prostudování nebo si ji objednat přes meziknihovní výpůjčkovou službu. Na straně katalogu Tritium Knihovny TM pak budou u všech propojených položek přímé odkazy na odpovídající vizitky prog-story.
Za pomoci vedoucí knihovny TM p. Jany Trubákové byl do propojeného systému jako první zařazen nedávno získaný unikátní firemní katalog, vydaný v Tesle Pardubice asi roku 1963 s názvem "Soubor stavebnicových prvků analogových počítačů AP3M, AP4". On-line dokumentace prog-story je tak doplněna možností prostudovat si originální dobou dokumentaci na papíře. Z katalogu knihovny se pak čtenář přes vizitku prog-story třeba v tomto konkretním případě dostane nejen k bohaté on-line dokumentaci kolem historie analogových počítačů, ale i k video a fotodokumentaci kolem počítače AP3M, který je součástí fyzické expozice VT a k podrobným informacím z besedy přímých pamětníků jeho využívání na VUT a VAAZ v Brně.
ČeV - květen 2021
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 9. / PRŮVODCE /
Cílem expozice není komplexní obecný pohled, ale "získat, uchovat a zpřístupnit svědectví doby", tj. vzpomínky lidí a dobové dokumenty. Proto má expozice obecnou strukturu, ale konkretní rozsah a obsah jejich rubrik a článků závisí na rozsahu a kvalitě podkladů, které se postupně daří objevit a zpracovat.
Období 55 let je poměrně dlouhá doba, během které postupně vzniklo mnoho nových věcí - konkretně došlo k vytvoření úplně nového inženýrského odvětí "informačních technologií" IT, zahrnujících především výpočetní techniku VT a programování PG - ke zvládnutí projektů nasazení VT současně vznikl "systémový přístup", jako metoda pro řešení složitých záležitostí
Po 5 letech od představení expozice v roce 2015, díky dosavadnímu bádání a práci redaktora i studentů-brigádníků (především Michal Dufek a Matěj Čevela) a nezištnému poskytnutí příspěvků od řady autorů, je už na portále několik tisíc interních článků i odkazů na externí info-zdroje.
V rámci struktury nabídek jsou však rozmístěny velice nerovnoměrně, a proto vznikla potřeba vhodných průvodců, které by návštěvníky k nim systematicky přivedly. Vzhledem k velkému rozsahu byla zvolena koncepce různých úrovní podrobnosti a forma stručně komentovaných rozcestníků.
ČeV - říjen 2020
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 8.
Tvorba věcného obsahu virtuální expozice na portálu prog-story je průběžně probíhající vývojový proces. Bylo tedy nutno vhodným způsobem informace o tomto procesu nabídnout návštěvníkům. S přihlédnutím k potřebě přiměřené atraktivnosti proto byla navržena rubrika AKTUÁLNÍ NOVINKY a umístěna na hlavní stránku.
K prezentaci novinek byla zvolena forma samostatných "vizitek". Ta umožňuje stručně charakterizovat exponát, téma či rubriku, na kterou je upozorňováno a co do umístění i řazení může být nezávislá. Není to jinde obvyklé dočasné zobrazení několika úvodních řádků z odkazovaného článku, ale trvalý informační blok. Díky této koncepci může redaktor na hlavní stránce nejen upozorňovat na vybrané novinky, ale může i připomenout změny anebo opakovaně ukázat na vybranou zajímavost.
Zobrazování komentářů k článkům na webu nebývá jen těsně pod článkem, ale často na zcela samostatné stránce. V našem případě se k tomu účelu hodí jejich připojení k vizitce, protože lze spolu s nimi vidět i charakteristiku článku, ke kterému se vztahují. Kromě typických "komentářových rubrik" (např. blogy, ...) je ke zpětnému propojení článku na informační blok novinek s komentáři proto použita v jeho úvodu jednotná forma odkazu dle nadpisu této kapitoly.
ČeV - Modřice, prosinec 2015
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 7. >> P - úvod do programátorské praxe
Po debatách s lidmi, kteří s programováním nepřišli do bližšího styku jsem si uvědomil, že je na stránkách prog-story potřebný taky nějaký obecnější popis, co tato činnost vlastně obnáší.
Měl jsem to štěstí, že se "programování" a přiměřeně též jeho širšímu pojetí, tj. sw-inženýrství, můžu na různých profesionálních i amatérských pozicích věnovat už více než 45 let, takže jsem si vyzkoušel kde-co. Od assembleru a hledání v hexadecimálních výpisech paměti, přes projektování, realizaci a refaktorizaci velkých podnikových systémů se stovkami programů a desítkami tisíc řádků zdrojových programů v Cobolu, až po ruční či automaticky generovanou tvorbu webových stránek. Pokusím se tedy ze širšího časového i obsahového pohledu shrnout nároky a principy, které v této profesi považuji za klíčové.
Na první místě musí být pochopení práce s programovým kódem*, jako základním nástrojem pro ovládání počítačů. Není důležitý konkretní programovací jazyk, operační systém, či programovací technika, protože ty se pro různé účely mohou dost zásadně lišit a dnes bývají často skryty za různým vývojovým prostředím či jinými nástroji. Podstatné ale je získat jistou zkušenost, jak vlastnoručně vytvořeným programovým kódem donutit počítač, aby beze zbytku a přesně vykonal to, co po něm programátor požaduje.
Druhým principem je přiměřené uplatňování zásad systémového přístupu*, které jsou svým způsobem univerzální metodou k řešení běžných i těch nejsložitějších úkolů. To konkretně znamená, že je vždy nutné se neprve ptát na účel a následně na určité úrovni přiblížení vytypovat vše podstatné, co jeho dosažení ovlivňuje. Přitom je důležité, nezabývat se hned všemi detaily, ale podstatné prvky chápat jako "černou skříňku", která bude podobným způsobem zkoumána teprve na další, podrobnější úrovni. Uvedený postup je základem nejen strukturovaného programování*, ale uplatňuje se též v objektovém programování* při definování tříd se zapozdřením jejich dat a metod ale i při vytypování cílů pro postupné kroky agilního programování*.
Zásadním principem pro úspěšné programování pak je otevřenost k novým podnětům a schopnost se učit. Vývoj techologií, metod i nových nástrojů totiž pokračuje takovým tempem, že bez respektování tohoto nároku, zařazovaného mezi "soft skills*", tj. "měkké dovednosti", není šance dlouhodobě v branži uspět. K potřebným dovednostem určitě patří i trpělivost, protože v programátorském řemesle se s ohledem na celkovou složitost věci zpravidla nedají dělat "z jedné vody na čisto", ale k výsledku se dochází méně či vícekrát opakovaným vývojovým cyklem.
Modřice, 26. prosince 2015 - Vlastimil Čevela
*<<<^ Informace a systémový přístup
*<<<^ Strukturované programování - zatím pracovní vyhledávání
*<<<^ Objektové programování - zatím pracovní vyhledávání
*<<<^ Agilní programování - zatím pracovní vyhledávání
*<<<^ Soft skills
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 6.
V rámci aktivit TM v Brně, spojených s přípravou stálé expozice o výpočetní technice se počítá i s konáním různých akci na související témata. První z nich byla konference "Ada 200"* v prosinci 2015 k výročí narození lady Augusty Ady Lovelace, považované za první programátorku a o programovacím jazyku Ada. V dalším textu jsou proto formulovány principy, podle kterých je tvořena virtuální prezentace těchto akcí.
Virtuální expozice prog-story je postavena na velice podobných principech, jako stálé muzejní expozice. To znamená, že trvale nabízí návštěvníkům k prohlídce a poučení určitou množinu exponátů. Na rozdíl od fyzických expozic však má na exponáty daleko víc místa a nesrovnatelně jednodušší možnosti pro jejich další doplňování.
Svým pojetím skutečné "muzejní expozice" ve virtuálním prostoru webu se však dost zásadně liší od běžných stránek pořadatelů akcí. Na rozdíl od nich se neomezuje pouze na pozvání či následné informování o konání akce, jak bývá běžné. Virtuální prezentace akce je zde totiž chápána jako soubor "virtuálních exponátů", jejichž účelem je co možná věrné přiblížení úplného věcného obsahu i atmosféry akce - tedy zaznamenat, uchovat a zpřístupnit svědectví o akci pro návštěvníky.
Virtuálními exponáty jsou tedy též veškeré prezentované texty nebo fotografie či audio/video záznamy, takže právo na jejich zveřejnění v úplném znění na webu prog-story musí být předem ošetřeno mezi pořadatelem akce a příslušnými autory.
Popisovaný přístup k virtuální prezentaci akcí uplatňuje reaktor expozice prog-story na stránkách Modřický internetový magazín* a na něj nově navazujících už více než 10 let. Jejich návštěvníci se proto mohou inspirovat zajímavými výlety*, "navštívit" Dětské folklorní setkání* či další akce Folklorního kroužku anebo opakovaně na videu "prožít" velice úspěšné koncerty* v Modřicích na radnici.
Modřice, 20. prosince 2015 / Vlastimil Čevela
*<<<^ Ada 200 - konference TM v Brně
*<<<^ mim2.webnode.cz - Modřický internetový magazín
*<<<^ mim.cemotel.cz/a/vylety - MIM / Výlety
*<<<^ mim.cemotel.cz/13-q2/kk65 - MIM / Dětské folklorní setkání 2013
*<<<^ modricke-koncerty.webnode.cz/mk79 - Předvánoční hudební setkání 2015
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 5.
Účelem virtuální expozice je nabídnout návštěvníkovi on-line informace k tématu, které hledá. Zpravidla se k nim dostane přes nějaký informační panel nebo vizitku, odkud vede jeden nebo více odkazů na zdroje konkretních informací.
Jsme v obecném virtuálním prostoru, tak není rozlišováno, zda se hledaný virtuální exponát s informacemi nachází přímo na serveru "prog-story" nebo někde jinde na druhém konci světa. Z tohoto pohledu tedy expozice funguje jako multitématický rozcestník.
Kromě zpřístupnění on-line exponátů je dalším účelem expozice upozornit na existenci fyzických exponátů, tj. předmětů, sbírek, tištěných publikací nebo článků v časopisech a pod. V takových případech by na informačním panelu či na vizitce měla být nejen stručná charakteristika obsahu s identifikací (např. nakladatel, vydání atd), ale u publikací i rozsah (počet stran) a jako "přidaná hodnota" též praktická informace, kde je popisovaný zdroj dostupný.
Dosavadní zkušenosti redaktora totiž ukazují, že z různých důvodů vůbec nelze spoléhat na běžnou dostupnost ani povinných výtisků s ISBN. Většinou se navíc jedná o historické podnikové či jinak účelové publikace, které nejen, že nebývaly předávány do veřejných knihoven či archivů, ale bohužel někdy i jako "nepotřebné dědictví socializmu" přímo zlikvidovány.
Nejsou vzácné případy, kdy lidé, kteří se v minulosti zabývali tématy, o kterých expozice pojednává, mají doma různé dokumenty nebo odbornou literaturu, pro které již nemají další využití. Proto bude vítáno, když je nabídnou k zařazení do technické knihovny TM v Brně*, kde je vytvářen též fyzický odborný informační fond. Ten slouží nejen jako zázemí pro virtuální expozici, ale především pro současné i budoucí badatele.
* Předání sborníků Prog-Tsw 1975-2014 ^ - jako bezúplatný dar pro TM v Brně
* TM v Brně / neformální přehled dárců publikací aj.
Vlastimil Čevela - Modřice, 16. prosince 2015, doplněno v září 2021
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 4.
Původně jsem velice váhal, zda pro představení virtuální expozice odborné veřejnosti využít už konferenci Ada 200*, kterou vymyslel kolega Branislav Lacko, nebo ještě vyčkat. Jako redaktor a tím pádem autor celého řešení expozice i redakčních článků jsem si totiž velice dobře vědom všech jejích současných nedokonalostí a neúplností.
Shodou okolností jsem ale nedávno začal pracovat na informačním panelu o agilních metodikách* a přitom jsem si uvědomil, že nejvhodnější oblast jejich využití je v situacích, kdy zadání nelze předem přesně vymezit a definovat. A to je přece náš případ - vize, popsaná na stránce "Cíle expozice" je jasná, ale způsob jak dosáhnout její realizace se musí teprve hledat. Navíc, jestliže je prvním cílem získat vzpomínky pamětníků, tak čas běží a pamětnící, ke kterým patří i redaktor, je musí začít zaznamenávat co nejdříve, dokud na to vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu ještě mají.
Aktuální stav po roce práce je popsán v rubrice "Průvodce expozicí" ^^^ menu a struktura hlavních prohlídkových okruhů A, B, C, D, E na nejvyšší úrovni už vypadá, že zůstane stabilní. Také principy ukládání a zpřístupnění informací včetně formátů příkladů popsaných v "Průvodci ..." už prokázaly svoji praktickou použitelnost. Na stránce "Kontakty" jsou popsána pravidla komunikace pro oslovení redaktora i zpětnou vazbu ze strany návštěvníků. Rovněž Pamětnické vzpomínky* několika nejbližších kolegů už ukázaly reálnost spolupráce.
Výsledkem úvah je rozhodnutí, že do té vody skáču a v duchu agilních metodik* návštěvníkům i poteciálním autorům předkládám expozici "tak jak je a jak se průběžně dále vyvíjí". Dle dohody mezi redaktorem a muzeem není proces vývoje expozice vzhledem k výchozím podmínkám nijak termínován. Zveřejněním se však nyní otevírá prostor k širší aktivní spolupráci jak pro další pamětnické vzpomínky, tak pro náměty či připomínky i samostatné populární nebo odborné autorské příspěvky. Každé rozhodnutí sebou nese nějaké důsledky a nejinak je tomu i v případě prog-story - zásadním důsledkem rozhodnutí o zveřejnění stránek je, že existují některé dílčí otázky v redakční koncepci, ke kterým jako redaktor zatím nemám ujednocený vlastní názor, takže na ně nyní ještě neumím odpovědět - - -
Se zázemím renomované nezávislé veřejné instituce, kterou Technické muzeum v Brně je, se tímto nabízí možnost spolupráce pro všechny, kdo jsou ochotni přispět k zaznamenání, uchování a zpřístupnění informací, týkajících se historie programování (možná přesněji softwarového inženýrství) a nasazení počítačů. Bylo nás u toho v minulém století v ČSSR a nástupnických státech tehdy už pěkných pár tisíc, tak bychom o své práci měli zanechat svědectví - - -
doplňující poznámky:
Pro vytváření virtuální expozice byl zvolen přístup, blízký agilním metodikám, tj. co nejdříve vytvořit a zpřístupnit její provozuschopnou strukturu. Ta je následně postupnými iteracemi upřesňována a doplňována datovým obsahem - viz AKTUÁLNÍ NOVINKY. V prosinci 2015, kdy byla expozice oficiálně představována odborné veřejnosti, bylo zpřístupněno více než 1000 vlastních online textů z virtuálních sbírek Technického muzea [*záznamy].
Budování expozice na portále TM v Brně je koncipováno jako nízkonákladová záležitost, prakticky jako "one-man proces", realizovaný externím redaktorem s dílčí studentskou výpomocí. V první etapě (9/2014-12/2015) přitom zásadně významnou roli sehrála morální a konzultační podpora ze strany generačně blízkých kolegů redaktora a jejich pamětnické příspěvky. Po zveřejnění, se počítá s aktivním zapojením širšího okruhu autorů-pamětníků i dalších spolupracovníků.
Z uvedených podmínek vyplývá, že za prioritní je nutno považovat zaznamenání, uchování a online zpřístupnění věcného obsahu se zvládnutelnou redakční pracností. Proto byla zvolena tématická katalogizace článků v expozici pomocí zvýrazněných štítků u jejich názvu. Abecedně řazené odkazovací seznamy článků (s), týkajících se určitého tématu pak redakční systém tvoří automaticky. Tím je nejen významně snížena pracnost, ale především trvale zajištěna 100% spolehlivost propojení. Návštěvník expozice pak má možnost libovolné změny směru putování po tématech a článcích dle svého okamžitého zájmu.
Zásadní podmínkou také je, že si redaktor při tvorbě datového obsahu portálu musí vystačit s běžnými nástroji, které nabízí redakční systém, tedy bez možností individuálního přizpůsobování ze strany jeho správce. Z toho mj. vyplývá, že návštěvníci se v rámci již poměrně stabilní struktury stránek běžně dostanou i na ty, které jsou teprve méně či více rozpracovány. Zveřejnění je totiž podmínkou pro zařazení do zmíněných automatických seznamů (s), bez kterých se nelze v redakční práci obejít.
Modřice, 30. listopadu 2015, upřesnění prosinec 2018 a duben 2019 - Vlastimil Čevela
[Agilní programování a metodiky] ^(prac)
[Pamětnické vzpomínky] ^(s)
[TMB konference Ada 200] ^(rubrika)
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 3.
V minulé kapitole redakčního blogu bylo řečeno, že není možné stanovit cílovou strukturu expozice, protože nelze předem odhadnout, jaký datový obsah se postupně podaří získat. Pro orientaci návštěvníků, ale i autorů a v neposlední řadě též redaktora je však nějaká stabilní struktura nutná. Členění expozice proto bylo navženo jako stavebnice, ze které ji bude možno postupně sestavovat.
Podobně jako v běžném muzeu nebo historické expozici nabízíme prohlídkové okruhy s různým zaměřením. Ve virtuálním prostoru ovšem dost dobře nemůžeme vodit návštěvníky jako skupinu v papučích s průvodcem po pevně stanovené trase. Prohlídkový okruh je proto sestaven jako nabídka témat z určitého úhlu pohledu na problematiku, které se naše expozice věnuje. V rámci témat - jednotlivých "zastavení" prohlídkového okruhu, si pak návštěvník může prohlížet exponáty - články, dokumenty, obrázky a pod., které jsou nejmenším obsahovým prvkem stavebnice.
Virtuální expozice při srovnání se svojí fyzickou obdobou nabízí velice významnou novinku. Každý z jejích exponátů totiž může být zařazen do několika témat a tedy navštěvován a prohlížen v rámci různých prohlídkových okruhů. To má zcela zásadní význam, protože jednou vložená informace pak může být prezentována a studována v libovolných a kdykoliv dodatečně doplňovaných souvislostech.
Původně jsem předpokládal, že princip tzv. "štítků", které lze v redakčních systémech připojovat k jednotlivým článkům, využiji pouze při své redakční práci. Jak začal počet článků v expozici narůstat, tak se ale ukázalo, že mohou být přímo základní navigační strukturou. Jejich automaticky tvořené seznamy odkazů na články, ve kterých byly použity, totiž umožňují naprosto spolehlivě provádět návštěvníky v rámci prohlídkových okruhů a témat po jednotlivých exponátech. A taky kdykoliv nabídnout pokračování v úplně jiných souvislostech. Stačí pouze zajistit vhodně zvolená přiřazení a částečně formalizované názvy exponátů - článků.
Grafika zobrazení abecedně řazených seznamů štítků - témat určitého prohlídkového okruhu a exponátů, které k tématu patří, je zatím sice spíše standardně-technická - v návaznosti na výrazné názvy štítků nahoře v článku však taková komplexní síť odkazů poskytuje souběžně s budováním expozice velice užitečnou a spolehlivou službu ...
Modřice - 28. dubna 2015 - Vlastimil Čevela
Ukazuje se, že 3-úrovňové členění (okruh-téma-exponát) by asi nebylo moc dobré v případě, že okruh má hodně témat. Proto to vypadá, že z toho nakonec budou standardně 4 úrovně (okruh - tematická skupina - téma - exponát). Zdá se, že by tak bylo možné i snížit počet okruhů, protože by se např. "B - pojmy" a "F - nástroje", příp. i další mohly přesunout do tématických skupin. Ale musí se to vyzkoušet a zvážit ...
29. dubna 2015 - ČeV
... příběh PROG-STORY ... / kapitola 2.
Když jsme se s garantem ze strany muzea Jaroslavem Pipotou někdy v září 2014 domlouvali na spolupráci, tak jsme uvažovanou webovou prezentaci pojmenovali jako "virtuální expozici". Pro datový obsah jsme pak předpokládali tři základní sekce - původní digitalizované "dokumenty", "autorské texty" a "redakční texty". Možná jsem se špatně díval, ale na internetu se mi nepodařilo najít stránky, které by mohly být pro náš záměr vzorem a tak jsem musel od počátku experimentovat a strukturu vymýšlet "za pochodu". Redakční systém Joomla, ve kterém naše expozice běží, je k průběžnému upřesňování dokonale vybaven, takže technicky to nečiní žádné potíže, ale uživatelsky to není vůbec snadné.
Základní záměr je od počátku jasný - nabídnout pokud možno ucelený popis historie nových inženýrských oborů kolem programování počítačů a projektování aplikací VT a IT. Potíž ovšem vzniká hned v tom, že na začátku příběhu, který chceme vyprávět, tj. v 60-70 tých letech minulého století, bylo v našich podmínkách celkem jednoznačné, že programování výpočetní techniky znamená především sálový počítač ve výpočetním středisku s týmem programátorů, resp. programátorů-analytiků, kteří vytvářeli projekt jeho aplikačního nasazení a zpravidla i většinu na míru šitých programů. Dnes po padesáti letech je z toho ale jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících rozsáhlých odvětví, průběžně zasahující do života každého z nás - nějakou souhrnnou charakteristikou prakticky neuchopitelné.
Zásadní nejistota je také v tom, že kromě mé osoby jako redaktora a nejbližších spolupracovníků - především Branislav Lacko, Vladimír Vérosta a taky vnuk Matěj Čevela, sice nyní existuje dalších pár kolegů, kteří jsou ochotni se nejen o pamětnické vzpomínky podělit, ale i k tomu napsat nějaký článek (Jaroslav Klečka a Karel Metzl) - ale vůbec nelze odhadnout, kolik takových zdrojů a v jakém čase se podaří ke spolupráci získat.
Podobně to platí o sekci "dokumenty" ve sbírkovém fondu. V této chvíli máme sborníky ze 40 ročníků havířovsko-ostravských seminářů - konferencí "Programování a Tvorba softwaru", základní data o instalacích několika tisíc počítačů RVHP řad EC/SM a podrobné podklady o deseti letech realizace projektů Tesla. Objemově jde o více než 10 tisíc stran původní dokumentace, kterou bude potřeba kvalifikovaně zhodnotit a přiměřeně zpracovat, což nelze odhadnout ani časově, ani co se týče struktury prezentace. Zda se podaří najít dokumenty o nasazení dalších typů počítačů ve sledovaném období je rovněž zatím velká neznámá.
Doplňující záměry, tj. poskytnout alespoň rámcovou informaci o trvale platných principech i současném stavu programátorského řemesla a nabídnout virtuální platformu pro výměnu názorů, spolu s náměty k programovacím pokusům také nejsou úkoly, které by šlo předem podrobněji naplánovat.
Úvaha, že by se za daného stavu věcí podařilo expozici jednorázově vytvořit a teprve potom zveřejnit byla evidentně nereálná a tak nezbylo, než dát do veřejně sdíleného zkušebního provozu její nějaký základ, který bude postupně upřesňován. V průběhu 1. etapy zkušebního provozu od listopadu 2014 do dubna 2015 se také ukázalo, že původně navržená struktura (autorské a redakční texty s dokumenty) sice zatím vyhovuje pro ukládání nových článků, ale pro návštěvníky musí vypadat úplně jinak. O tom si ale povíme až v příští kapitole našeho povídání ...
Modřice - 26. dubna 2015 - Vlastimil Čevela
... příběh PROG-STORY ,,, / kapitola 1.
Označení "prog-story" v souvislosti s touhle expozicí vzniklo vlivem okolností. Projekt "Historie programování ..." byl od počátku předpokládán pouze v češtině, ale stránky Technického muzea v Brně, které jsou jeho hostitelem, mají doménu "technicalmuseum.cz" v angličtině.
Projektový záměr byl zpracován a předložen v září 2014 a první fáze zkušebního provozu probíhala od listopadu 2014 na technické doméně "147.229.242.132". Do dubna 2015 už jsme společně s IT specialistou muzea a správcem systému Romanem Kučerou strukturu i provoz stránek stabilizovali natolik, že bylo vhodné je i pojmenovat přiměřenou doménou.
Kombinaci češtiny s angličtinou jsem určitě nechtěl, ale když jsem si "history of programming" zkrátil na "story of ...", tak jsem si uvědomil, že to česky vlastně znamená "příběh ...". A to, co se od našich začátků před 50 lety v branži do dneška odehrálo, je určitě hodně dramatický příběh. Protože v angličtině se některá slovní spojení tvoří obráceně, tak vznikla dle mého názoru docela elegantní doména "prog-story.technicalmuseum.cz".
Už od dob muzicírování v big bandu Jedenáctiletky v Třebíči a dixielandu strojní fakulty ČVUT Praha se mi líbilo trochu legrační "dnes vám zahraje XY a jeho his boys". A tak se tato drobná hříčka dostala i do projektu, který jsem si na stará kolena vymyslel a ve spolupráci s řadou dalších lidí se pokouším realizovat. Při dnešním životním tempu se zkoumání věcí příliš do hloubky nenosí, takže to u většiny posuzovatelů prošlo bez povšimnutí. Programátoři jsou ale lidé precizní a důslední - jinak by jejich díla nemohla fungovat - a tak mi od některých kolegů z Ostravy bylo různě spíláno od podezření z uplatňování "brněnského hantecu", až po propagaci "pleonasmu". Původně jsem to považoval za sprosté slovo, ale Wiki mě potěšila, protože to kromě "nadbytečného užití slov s podobným významem", může znamenat i "prostředek pro zdůraznění nějakého sdělení".
Ano - pánové Josefové Prause a Tvrdíku i Karle Vrbenský - máte pravdu, do oficiálního úvodu k vážně míněné expozici se to skutečně nehodí. Ale jak už jsem v souvislosti s více než 30-letou účastí na havířovsko-ostravských seminářích mnohokrát opakoval - otevřená vzájemná i kritická komunikace, která tam fungovala a jak je vidět ještě nezanikla, může být vynikající inspirací ... Přivedli jste mě totiž na myšlenku, že si z toho udělám něco jako "logo" pro tento redaktorský blog. Pokud totiž slovo "PROG-STORY" budeme chápat jako název, tak by se to s přihlédnutím k autorské licenci snad dalo i gramaticky přežít :o))). Ty tečky na začátku a na konci by pak mohly symbolizovat, že ten příběh začal daleko dřív a určitě tak hned neskončí ...
Modřice - 26. dubna 2015 - Vlastimil Čevela
Při hledání koncepce pro virtuální expozici bylo třeba najít vhodnou formu pro zachycení systematického přehledu, ale současně také různých názorů a vzpomínek pamětníků. Po konzultacích s kolegy Branislavem Lackem, Vladimírem Vérostou a Jaroslavem Pipotou bylo k tomu účelu zvoleno základní členění na autorské a redakční texty.
Autorské texty by měly bez redakční úpravy prezentovat témata, která jejich tvůrce vnímá jako významná, anebo přímá, či zprostředkovaná svědectví o čemkoliv, co autor považuje za vhodné veřejně sdělit. Obecně se vychází z úvahy, že užitečnost a kvalitu autorských textů zhodnotí jejich čtenáři. Redaktor si však současně vyhrazuje možnost, některé texty odmítnout, vyžádat si jejich úpravy a doplnit k nim komentář nebo odkaz na další souvislosti.
Forma autorských i redakčních textů bude stanovena po získání prvních praktických zkušeností z ověřovacího provozu této virtuální expozice. Obsahově by ale v každém případě bylo užitečné, aby byly (pokud je to možné) v rámci příspěvku nebo v doprovodném sdělení pro redaktora uvedeny odkazy na zdroje, které mohou prezentované informace doložit. Samozřejmostí by pak mělo být datum napsání textu a jméno autora - s anonymními příspěvky se nepočítá.
Autorské texty mají v rámci virtuální expozice dvojí účel. Především by měly nabídnout různé úhly autentického pamětnického pohledu i míry podrobnosti k probíraným tématům, ale také popisy individuálních osobních zážitků, zajímavostí a zkušeností. V tomto směru by tak měly oživovat a v detailu doplňovat redakční texty, které budou spíše věcné.
Kromě toho pak by měly sloužit, jako jeden z důležitých podkladů pro souhrnné redakční texty, ve kterých budou též příslušně citovány. Z výše uvedených důvodů by se autoři měli přednostně zaměřit na méně rozsáhlá témata a dílčí svědectví. Takový přístup umožní přesnější začlenění do odpovídajících částí virtuální expozice. Souhrnné příspěvky sice mohou přinést nový celkový pohled, ale v příslušné tématické oblasti budou soutěžit o zájem čtenářů s případnými dalšími autory a s redakčním přehledem.
Redakční texty pak budou souhrnem informací z autorských textů a dalších zdrojů do přehledných a obsahově vyvážených bloků v rámci navržené struktury . Ta by měla zahrnovat tři základní pohledy - historii oboru v čase, charakteristiku tématických okruhů a stručnou encyklopedii.
Neformální podklady ve formě stručných konstatování nebo upozornění na detaily témat a na další informační zdroje přes formulář na webu či sdělení při osobních rozhovorech by měly být dalším zdrojem pro redakční i autorské texty. Předpokládá se, že by měly být inspirací a podkladem k dalšímu rozpracování jak v redakčních, tak i v autorských textech.
Vlastimil Čevela, Modřice - říjen 2014
Výchozí podmínky
Na základě námětu, který dne 24. září 2014 předložil jeho iniciátor Vlastimil Čevela (nyní externí redaktor virtuální expozice) a předběžných jednání, která s ním vedl Jaroslav Pipota (nyní garant expozice ze strany muzea), uzavřel dne 8. prosince 2014 ředitel Technického muzea v Brně Vlastimil Vykydal s iniciátorem Smlouvu o spolupráci na téma Programování a projektování aplikací IT - viz příloha.
Prakticky již od prvních jednání redaktora s garantem muzea a užším okruhem spolupracovníků, konaných během září 2014, byl jasný celkový záměr /Cíle expozice/ ^^^ hlavní menu.
Při hledání koncepce pro postup práce však bylo třeba vzít do úvahy následující neznámé faktory:
- nevíme, do jaké míry podrobnosti se podaří zpětně získat přiměřené informace
- nevíme, zda a v jakém rozsahu se podaří získat spolupráci pamětníků
- nevíme, jaká bude časová náročnost získávání podkladů, spolupráce s pamětníky a tvorby souhrnných pohledů
Vyhodnocení podmínek
Začít přiměřeně kvalitně zpracovávat souhrnné kapitoly za situace, kdy nejsou shromážděny potřebné podklady není reálné. Pro sdílení už i v rámci užšího okruhu spolupracovníků je však od počátku potřebná stabilní volně přístupná webová prezentace.
Zvolený postup vývoje
- Cílová struktura stránek bude nejprve popsána pouze rámcově a následně postupně upřesňována
- Naplňování informačního obsahu bude prováděno postupně tvořenými a upřesňovanými články
- Pro přístup k aktuálnímu obsahu budou sloužit především automaticky tvořené rejstříky = seznamy štítků (s)
Příloha: Smlouva o spolupráci
Vlastimil Čevela, Modřice - listopad 2014