@@@ novinky - - - komentáře | autor: Vlastimil Čevela
autorský článek iniciátora a redaktora virtuální expozice "prog-story" - - - prezentace <<<

Začátek ve VS Ingstav Brno

   Události a okolnosti, které vedly ke vzniku portálu prog-story.technicalmuseum.cz s virtuální expozicí "Historie programování a VT u nás" vlastně začaly před mnoha lety v n.p. Ingstav Brno. Ten tehdy ve svém oboru patřil k největším republice a v jeho vedení byl velice výraznou osobností ekonomický náměstek podnikového ředitele Ing. Antonín Fornůsek. Díky němu měl Ingstav jako jeden z prvních ve stavebnictví svůj podnikový počítač (Tesla 200, instalace 1971) a kvalifikované personální vybavení výpočetního střediska. Ještě před koncem roku 1969 kromě dalších lidí nastoupilo do VS asi 8 inženýrů, kteří měli jako hlavní náplň analyticko programátorskou přípravu.

   Několik kolegů mělo dílčí zkušenosti s počítačem Minsk 22 a tři čerství absolventi VUT u prof. Drahoňovského počítali rámy, ale o hromadných datech ve stavebnictví ani o podniku, který nás zaměstnal, jsme nevěděli nic. Měli jsme však dost mladického elánu a perspektivu práce na novém moderním počítači srovnatelné evropské úrovně.

Zadání pro I. etapu bylo stručné a jasné:

  • získat základní znalosti o počítači na několikatýdenním školení ÚVT Tesla V Železném Brodě a naučit se COBOL
  • analyzovat již řadu let probíhající centrální DŠ zpracování vybraných podnikových dat v externí strojně početní stanici
  • převést zpracování z DŠ na decentralizované pořizování přes 8-stopé děrné pásky a centrální počítač Tesla 200

   S čistým svědomím lze konstatovat, že se nám na základě velice intenzívní práce v průběhu roku 1970 a první poloviny 1971 podařilo zadání splnit ve všech bodech. Prakticky hned po instalaci někdy v létě 1971 bylo dosavadní DŠ zpracování zrušeno, děrování pásek probíhalo na závodech a počítač na podnikovém ředitelství v Brně jel na tři směny, včetně sobot a nedělí.

   Koncentrované nasazení programátorského ladění již v průběhu předinstalační přípravy a samozřejmě pak v režimu rozsáhlých termínovaných rutinních výpočtů však vedly k trvalým problémům s přístupem k dostatečnému množství strojového času. Počítače Tesla 200 tehdy byly jednoprogramové a bez disků, tj. pouze s možností sekvenčního magnetopáskového čtení a zápisu dat, což bylo velice časově náročné. Např. jenom zpracování agendy materiálové evidence* zabralo měsíčně kolem 100 hodin a překlad a sestavení trochu většího programu COBOL trval i 45 minut.

   Na materiálovou evidenci jsme byli tři a pokud bychom měli osobně dohlížet na průběh rutinních výpočtů, jak bylo tehdy ve většině VS běžné, tak by to bylo časově neúnosné. Také to byla agenda s asi největším rozsahem tisků sestav. A tak došlo k tomu, že jsem se vlastně již od roku 1970 pod tlakem okolností kromě své konkretní práce věnoval i vývoji nových technologií. Jejich cílem bylo obecně přispět k racionalizaci analyticko programátorské práce i provozu VS.

   Ve spolupráci s vedením i provozem a s podporou kolegů jsme mezi prvními v republice zavedli ve větším měřítku strukturované programování a provoz zavřených dveří pro rutiny i laděni a následně též řadu dalších inovací. Podstatné věci jsme publikovali - v únoru 1975 vyšel v MAA souhrnný článek a v dubnu téhož roku jsme pak uspořádali hojně navštívený seminář. Nutno zmínit, že v té době počítače u nás teprve začínaly a tak byly k dispozici minimální znalosti a zkušenosti o jejich nasazení v podnikové praxi. Nebyla všeobecně dostupná literatura a vysoké školy teprve začínaly vychovávat budoucí absolventy. Hlavním zdrojem informací tak bylo účelová výměna konkretních informací přímo mezi podniky a nově vznikající odborné semináře.

   Zachovaná prezenční listina téměř 200 účastníků ze zmíněného semináře a sbírka asi 150 Úvodních listů externích kontaktů z individuálních konzultací dokládají, že VS Ingstav v té době patřilo mezi velice významná konzultační místa. Témata nebyla jen ze stavebnictví, ale týkala se především analyticko programátorské práce a provozu obecně. Pravdou taky je, že v oblasti hromadných dat se v té době prakticky ve většině podníkových VS napříč obory začínalo velice podobně s individuálními ekonomickými agendami - základní prostředky, materiál, účetnictví atd.

>>>^  1975-1987 - Konzultační činnost VS Ingstav Brno
>>>^  1971 - Materiálová evidence v n.p. Ingstav Brno

  

Databáze sborníků Programování a Tvorba softwaru

   Díky výše uvedeným výsledkům a kontaktům v rámci VS Ingstav jsem se setkával s řadou zajímavých lidí a měl jsem možnost více či méně aktivní účasti na velkých seminářích té doby (Algoritmy vo výpočtovej technike, SOFSEM '75 a dalších ...). Jako nejvýznamnější a postupně přímo "srdeční záležitost" se ukázalo pozvání k zahajovacímu referátu druhého ročníku semináře Programování počítačů III. generace 1976 v Havířově.

   Praktické zaměření na výkonnou podnikovou sféru, velké množství užitečných informací od chytrých lidí, možnost široké diskuze a maximální zaujetí všech zúčastněných mě oslovilo natolik, že jsem do Havířova a později Ostravy se svými příspěvky každoročně jezdil dalších více než 30 let.

   Mezitím došlo ke změně poměrů v roce 1989, k zániku podniku i VS Ingstav a v letech 1990-2003 k úspěšnému fungování vlastní firmy "ČEVELA Programátorské služby COBOL", ke které mě ostravský seminář přímo inspiroval. Protože jsem došel k přesvědčení že ucelený soubor psaných informací z havířovsko-ostravských seminářů je vlastně cenný historický artefakt, tak jsem nejen uchovával sborníky ze všech ročníků, ale též navrhl jejich digitalizaci, aby toto intelektuální dědictví bylo šířeji zpřístupněno.

   Když se ukázalo, že na to pořadatelé nemají peníze, tak jsme spolu s dávnými profesními kolegy od r. 1975 (Branislav Lacko z Lysic a Emil Kopčil z Ostravy) vlastními prostředky zafinancovali naskenování a úpravu asi 6000 stránek sborníků z let 1975-1997. S využitím ověřených technologií ze své firmy jsem k tomu vytvořil programové vybavení pro zpřístupnění i vyhledávání a ve spolupráci s pořadateli konference jsme ke 30. ročníku semináře v roce 2004 vydali CD s kompletními texty všech příspěvků a současně je prezentovali i na webu.

   Nabídka fyzické a digitální sbírky sborníků z Havířova a Ostravy byla spolu s výše popisovanými zkušenostmi základem pro spolupráci s Technickým muzeem v Brně, dojednané s kolegou Jaroslavem Pipotou a smluvně uzavřené na podzim 2014. V jejím rámci jsme pak s Branislavem Lackem a s pomocí dalších lidí dokompletovali sborníky do 40. ročníku a ve dvou fyzických sadách tam předali k trvalému uložení. Na portále TM prog-story je uložena i jejich digitální verze a v současné době probíhají práce na přípravě katalogizace jednotlivých příspěvků, která by usnadnila jejich zpřístupnění.

>>>^  2004 - 30 let informací, inspirace a interakce - Tvorba softwaru a Programování Ostrava
>>>^  2015 - Předání tištěných sborníků Prog-Tsw 1975-2014 vč. CD 2004 do Technického muzea v Brně
>>>^  1975-2014 - PROGRAMOVÁNÍ a TVORBA SW - sbírkový soubor

 

Historie programování a VT u nás - aktuální nabídka v září 2016

   Virtuální expozice počítá i s náštěvníky, kteří nejsou odborníky v oblasti IT, ale chtěli by se o související problematice něco dozvědět. Především pro ně je určena rubrika Populárně psané články (s) - ale možná tam ledacos zajímavého najdou též IT profesionálové - - -

   Bližší systematické seznamování s virtuální expozicí je vhodné začít v rubrice ABC lexikon. Je tam popsána celková struktura a vysvětleny základní pojmy, potřebné pro orientaci. Velice užitečnou filozofií nejen pro popis v lexikonu či pro vývoj této expozice jako takový, ale i pro celý obor programování a VT, resp. IT je metoda systémového přístupu. Srozumitelně zjednodušený přehled přináší rubrika A/... Systém jako předmět studia, která pak na externích odkazech (Lacko, Slouková, Kovář) přibližuje i kvalifikovaně odborný a vědecký výklad.

   Rubrika A/... Vybrané jazyky programování zatím sice není formálně ani obsahově dopracovaná, ale už poskytuje základní informace o historicky nejrozšířenějších jazycích v programátorské praxi u nás. Rubrika B/... Vybrané historické počítače podobně informuje o nejvýznamnějších typech sálových počítačů v dobách ČSSR. Doplněním k ní pak je rubrika B/... Technické prostředky k záznamu dat.

   Obsáhlým průvodcem po expozicích a webových stránkách v českém i světovém virtuálním prostoru je sekce E - instituce a informační zdroje. V jejím úvodu jsou k dispozici přednastavené vyhledávací Google-formuláře pro jazykové verze Wikipedie - česky, anglicky, slovensky, německy, rusky. Rubrika E/... Muzea, expozice a webové stránky pak obsahuje vizitky s externími odkazy na redakčně monitorované on-line volně přístupné servery a portály ve výše uvedených jazycích.

   Obecný přehled poskytuje rubrika H/... Souhrnné historické pohledy, ve které zkušení autoři návštěvníky provedou svými pohledy i vzpomínkami na rozvoj oboru. Některé vybrané externí zdroje obsahují odkazy až na několik stovek dalších on-line dostupných textů a fotografií (Kučera, Davydova, Bartošek). Každému vnímavému čtenáři pak určitě lze doporučit esej "Nehistoricky o historii" (Vérosta).

>>>^  Populárně psané články (s)
>>>^  ABC lexikon
>>>^  A/... Systém jako předmět studia
>>>^  A/... Vybrané jazyky programování
>>>^  B/... Vybrané historické počítače
>>>^  B/... Technické prostředky k záznamu dat
>>>^  E - instituce a informační zdroje
>>>^  E/... Muzea, expozice a webové stránky
>>>^  H/... Souhrnné historické pohledy

 

Vlastimil Čevela - Modřice, 29. srpna 2016