Výsledky práce s malými počítači typu ZUSE 23 prokázaly, že tyto stroje nevyhovují pro zpracování hromadných dat v tom rozsahu, v jakém se v OKR vyskytují. Požadavky mohla zvládnout pouze vyšší výpočetní technika, tj. střední počítač. Byly stanoveny cíle elektronického zpracování informací z následujících oblastí: zpracování čistých mezd pro všechny pracovníky revíru, zpracování skladové evidence, zpracování základního i vnitropodnikového účetnictví, zpracování informací o porubech a geologických zásobách, výpočty poklesů půdy. Pro jednotlivé okruhy byly ustanoveny odborné komise složené z pracovníků oborového ředitelství, pracovníků vybraných podniků a analytiků výpočetního střediska. Z analýzy vyplynuly požadavky na počítač s dostatečnou kapacitou pro vstup dat a tisk výstupních sestav.
Od poloviny roku 1967 probíhala se souhlasem tehdejšího KV KSČ, PZO KOVO a Ministerstva paliv řada jednáním se zástupci různých zahraničních firem o možnostech dodávky středního počítače. Po komplexním zhodnocení všech nabídek zvítězila anglická firma ICT. Nabídla výhodnou cenu s tím, že centrální jednotka bude převezena z univerzity v západoněmeckém Braunschweigu, kde byla již rok v provozu a periferní zařízení budou nová. Ve prospěch firmy ICT rozhodla i skutečnost, že jejich počítače používalo výpočetní středisko Národní uhelné správy v anglickém Cannocku.
Kontrakt na počítač ICT 1905 byl uzavřen v dubnu 1967 a ihned začaly intenzivní přípravy pro jeho nasazení. Dobré vztahy s vedoucími výpočetních středisek Škoda Plzeň a ČKD Praha umožnily v předstihu získat zkušenosti u zmíněných uživatelů počítačů, kteří už dříve instalovali své počítače firmy ICT. Už v květnu 1967 absolvovali programátoři čtyřtýdenní kurs programování v jazyku PLAN a své první programy si jezdili ladit do Plzně. Provozní pracovníci získávali zkušenosti s obsluhou počítače na stážích v ČKD i ve Škoda Plzeň. Současně probíhaly stavební úpravy, a když těsně před koncem roku 1967 dorazily do Ostravy dva kamiony, mohly být už vyloženy do hotového klimatizovaného sálu. Vlastní instalaci počítače včetně bezplatného povýšení centrální jednotky prováděli pracovníci firmy ve spolupráci s našimi techniky a 15. března uvedli počítač do zkušebního provozu. Oficiálně byl pak počítač předán do rutinního provozu v červenci 1968.
První realizovanou agendou byl systém účetnictví průmyslových podniků. V červnu 1968 byl vyzkoušen na Dole Vítězný únor a postupně rozšiřován na další podniky OKD a počínaje rokem 1969 ho používaly všechny důlní podniky revíru. Druhou zaváděnou agendou byly výpočty hrubých mezd. Projekt byl řešen ve spolupráci s týmem pracovníků Dolu Fučík, kde byl realizován v srpnu 1968 a do listopadu 1969 rozšířen na všechny důlní podniky. Velmi rozsáhlý byl projekt evidence materiálu zahrnující jak skladovou evidenci, tak i evidenci spotřeby materiálu. Zkoušky proběhly koncem roku 1968 a od 1. 1. 1969 byl zaveden na všechny podniky. Tím bylo ukončeno zpracování MTZ na děrnoštítkové technice.
V dalším roce byl pak realizován projekt analytické evidence porubů a zpracování podkladů pro řízení železniční dopravy v revíru. Nejvýznamnějším projektem roku 1970 bylo zpracování komplexních mzdových výpočtů až do čisté mzdy včetně tisku výplatních sáčků, různých statistických přehledů i horizontální propojení na systém účetnictví. Od ledna byly zpracovány mzdy Dolu Fučík a postupně připojeno dalších deset důlních podniků s celkovým počtem cca 35 000 zaměstnanců. Bohužel rozšiřování na ostatní podniky revíru muselo být z kapacitních důvodů přerušeno a pokračovat se mohlo až po instalaci dalšího středního počítače. Zpracování mezd bylo mimořádně náročné jak z hlediska analýzy, programování i provozu. Jednalo se o úkolovou mzdu a kromě údajů ze směnovnic musely být pořízeny i údaje o odbírkách z porubů. Navíc jeden pracovník mohl během měsíce pracovat na více porubech. Složité bylo i zpracování do čisté mzdy včetně všech srážek, spoření atd.
Problematické byly i kontrolní chody vstupních údajů, ke kterým byli zváni pracovníci z jednotlivých podniků, protože tehdy ještě neexistoval žádný přenos dat. Pokud se zpracování kontrol jakkoliv zdrželo, využili tito pracovníci čas k návštěvě okolních občerstvovacích podniků a vraceli se pak často „unavení“ a někdy i značně agresivní.
První programy pro počítač ICT 1905 byly psány v jazyce PLAN případně FORTRAN a po dodání vhodného překladače se přešlo na jazyk COBOL, ve kterém pak byly psány všechny nové programy. To se ukázalo výhodné po nasazení dalšího středního počítače v roce 1973. O intenzivní práci analytiků a programátorů svědčí to, že do konce roku 1972 bylo napsáno a provozováno přes 1200 programů.
Rychlý náběh využívání počítače ICT byl cenným úspěchem všech pracovníků Závodu výpočetní techniky, ale už koncem roku 1969 a pak hlavně v roce 1970 se začaly vyskytovat potíže vyplývající z nedostatečné kapacity strojového času. Napřed zasahovaly období pracovní špičky na začátku měsíce a později se přenesly na celý měsíc, takže počítač pracoval prakticky v nepřetržitém provozu. Nedostatek strojového času nejvíce postihoval programátory. Prodlužoval se cyklus ladění nových požadavků i úprav programů vyplývajících ze změn v celostátní metodice. Pokud by tyto změny nebyly včas zavedeny, pozbylo by zpracování na počítači svého smyslu. Zde se vždy projevovala zcela mimořádná obětavost analytiků, programátorů i provozních pracovníků, díky jimž nedošlo nikdy k havarijnímu stavu.
Karel Metzl - Opava, duben 2015