@@@  novinky & komentáře  |  hlavní podklady a info:  .T200 ^ - .sály ^  |  autor: Vlastimil Čevela  |
souhrnné historické pohledy  |  TOP ***  |  dále [ ... ] ^^^ štítek  Souhrn pro konferenci TM v Brně dne 10. září 2019 ... 

 

Zaostávání Československa v počítačích a cesta k licenci Gamma 140

PORS Opava   Jeden z nejvýznamnějších IT projektů v Československu byl realizován díky shodě několika okolností. V polovině šedesátých let už byly i přes řadu usnesení a opatření zřejmé a dokonce i otevřeně přiznávané dvě zásadní skutečnosti. Především, že naše centrálně řízené národní hospodářství výrazně zaostává za okolním světem v nasazení počítačů a dále, že čs. průmysl vlastním vývojem a výrobou nedokáže v dohledné době tento deficit vyrovnat. Bylo proto rozhodnuto dovézt menší omezený počet západních počítačů pro potřeby prominentních podníků (zahraniční obchod, doly, hutě, ...) a pro ostatní asi 50 počítačů Minsk 2/22 ze Sovětského Svazu. Ty ale byly přes svoji poměrnou spolehlivost a užitečnost s technologií a prog-vybavením 2. generace přece jen značně zastaralé. Standardem té doby už totiž byly počítače 3. generace řady IBM 360, ale z důvodu nedostatku deviz a embarga nebyl jejich rozsáhlejší dovoz možný.

   Ekonomicky dnes "normální" tržně orientovaná otevřená společnost funguje na základě průběžně vyrovnávané nabídky a poptávky. Prakticky v ní obecně platí, že pokud má podnik, žívnostník či občan potřebné finanční zdroje, může si za ně z nabídky na mezinárodně zásobovaném trhu pořídit vše, co potřebuje. Ve srovnání s tím bylo fungování ekonomiky v socialistickém Československu šedesátých let 20. století "nenormální" hned v několika oblastech.

   Především zde bylo direktivní řízení, které celostátně, bohužel někdy více politicky než ekonomicky, rozhodovalo o velkých investicích, tj. kdo, co a kde bude vyrábět a stejně tak o dovozu, což se příslušně promítalo i do nabídky. Tehdejší koruna nebyla volně směnitelná, takže monopol na zahraniční obchod mělo jen několik centrálně řízených organizací. To konkretně znamenalo, že pokud výrobní podnik dokázal vyrobit a přes věcně příslušný podnik zahraničního obchodu exportovat určitý produkt, většina utržené zahraniční měny šla do státní pokladny, odkud se pak centrálně přidělovala. Konkurenční schopnost exportu našich výrobků do zemí s volně směnitelnou měnou však byla poměrně malá, takže směnitelných deviz byl trvalý nedostatek.

   Už několik let před rokem 1968 v Československu  postupně docházelo k částečnému uvolnění dříve blokovaných mezinárodních kontaktů s vyspělými západními státy. V září 1966 byla na výstavě SICOB v Paříži předveden nový počítač Bulll Gamma 140, který byl komerčním překvapením a ihned získal velký počet objednávek nejen z Francie, ale i z dalších evroských zemí. Vzhledem k převzetí firmy Bull (spolu s italskou Olivetti) americkým koncernem General Electric (GE), však "čerstvě vyvinutá" Gama 140 nazapadla do produktových plánů GE. Kromě dalších důvodů též proto, že velkým počtem objednávek konkurovala vyráběným GE-400 a GE-600. Koncern GE proto odsoupil od zavedení její sériové výroby ve Francii, i když byly kromě prototypů už také vyrobeny díly na kompletování několika desítek počítačů.

   Popisovaná sitace byla velice zajímavou příležitostí pro VHJ Tesla Praha, která se zabývala úvahami o licenční výrobě počítačů a hledáním možnosti pro její zajištění. Díky její iniciativě a po příslušných jednáních v březnu 1967 byla uzavřena vzájemně výhodná smlouva s koncernem GE na dodání kompletní licence počítače Gamma 140. Pro čs. trh dostal systém název Tesla 200 (T200) a celá dodávka, včetně rozpracovaných dílů, technické dokumentace a souvisejících služeb, stála cca 20 milionů dolarů. Na první pohled jde o poměrně vysokou částku, za kterou se tehdy dalo koupit asi 20 středních počítačů. Počítače Tesla 200, kterých bylo v rámci licence v letech 1969 až 1975 vyrobeno a dodáno čs. uživatelům cca 120, sice této kategorie ve všech parametrech nedosahovaly (např. přípojení disků bylo doplněno až r. 1973 vlastním vývojem), ale v mnohém se jí velice přiblížovaly (správa pamětí, mikroprogramy, software). V širších souvislostech VHJ Tesla smlouvou získala legální přístup k současné moderní západní technologii. To bylo zcela mimořádné, protože v předcházejících i následujících letech po roce 1968 díky embargu prakticky nemyslitené.

Výroba a zkušenosti z Bulll GE pro Teslu Pardubice a ÚVT Tesla Praha

Angers   Původní firma Companies des Machines Bull patřila tehdy k nejvýznamnějším výrobcům děrnoštítkové techniky a počítačů v Evropě. Soustavně prováděla vývoj na základě moderních elektronických komponent a v roce 1960 vybudovala v Angers nový velký výrobní závod. Počítač Gamma 140 byl systém její vlastní koncepce, který měl být technicky i výkonově srovnatelný se systémy IBM 360. Technicky a konstrukčně byl na vysoké úrovni: bytová struktura informací, vysoká kapacita vnitřních pamětí, vnitřní sdílení času a především ve výměnných blocích pevně zabudované mikroprogramy pro jednotlivé instrukce a všechny funkce stroje ho spolu s dokonalým operačním systémem a možností připojení široké palety periferií řadily do III. generace. Řada prvků byla naopak konstruována na bázi technologie počítačů II. generace (např. tranzistory, které bylo možno později nahradit integrovanými obvody), což bylo velice výhodné. Odpovídalo to totiž právě takové technické a technologické úrovni, jakou mohla tehdy naše začínající výroba samočinných počítačů poměrně rychle, spolehlivě a ve větším množství prakticky zvládnout.

   Výroba počítače Tesla 200 byla v Československu svěřena podniku Tesla Pardubice s tím, že periferní zařízení a součástkovou základnu poostupně dodávaly další podniky VHJ Tesla. Pro dodavatelské, inženýrské a informační služby byl zřízen samostatný organizační útvar "Tesla Dataservis", pozdějši "Ústředí pro výpočetní techniku (ÚVT) Tesla", resp. ÚVTT. Personálně i zkušenostmi tento útvar přímo navazoval na úspěšné působení "Automatizačního výpočetního a organizačního střediska" (AVOS) ve Sdružení telekomunikačních podniků v Praze 2 na Karlově náměstí. Od října 1964 tam byl v provozu jako první u nás počítač Minsk 2 a od první poloviny roku 1968 pak VS Tesla AVOS, nově vybavené počítačem Tesla 270 i se svým zázemím profesionálních specialistů, sloužilo jako základní servisní středisko projektu Tesla 200.   

   Zavedení zcela nové výroby v Tesle Pardubice byl velice náročný úkol. Především vybudování výrobních a zkušebních pracovišť, vytvoření klimatizované haly pro montáž a příprava výrobní a zkušební dokumentace. To znamenalo naučit se, převzít a přeložit technologii, výrobní výkresy a předpisy, přípravky, normy atd a upravit je pro výrobu v nových podmínkách. Kromě toho bylo nutno zajistit vývoj a vyrobení měřicích a kontrolních přístrojů, realizovat vývoj a přípravu výroby nových typů magnetopáskových pamětí a uzavřít smlouvy s technickými podmínkami pro kooperující závody.

   Součástí licence byla také technická pomoc, v rámci které měla Tesla možnost převzít nejen výrobní postupy, ale také organizační a metodické principy pro řízení výroby počítačů na vysoké úrovni. Kromě vývoje a výroby je rozhodujícím prvkem schopnost dodavatele účinně pomoci zákazníkovi při zavedení a užívání výpočetní techniky. Ve firmě Bull GE v této oblasti tehdy pracovalo na 1500 specialistů pro širokou oblast mezinárodních  HW a SW služeb zákazníkům a tak byly vytvořeny předpoklady pro přenesení těchto zkušeností do našich podmínek. Proto byl i v Pardubicích vybudován útvar inženýrských služeb, jehož úkolem byl vývoj základního softwaru, projekce výpočetních středisek včetně zajištění dodávek klimatiace a veškerého zařízení pro VS a školení specialistů uživatele, zvláště technického servisu.

   Ihned po uzavření smlouvy na jaře 1967 bylo ve firmě Bull GE v Paříži, už i za osobní účasti programátorů z Tesly Pardubice, přistoupeno k dokončení vývoje základního softwaru. Zároveň bylo v závodě Bull GE Angers zahájeno předávání výrobní technologie, včetně operačního systému. Počet tvůrčích techniků, kteří se v Tesle Pardubice věnovali zavedení výroby počítače T200 bylo několik set. Těch, kteří se po dobu několika měsíců účastnili školení přímo ve Francii bylo asi padesát. Prvních 15 počítačů T200 (např. viz foto v úvodu článku) bylo vyrobeno ještě ve výrobním závodě v Angers. První z nich, údajně jeden z prototypů, který byl na výstavě SICOB, byl dodán v květnu 1967 a v září pak představen na veletrhu v Brně, kde vzbudil velký zájem. Následně byl pak v roce 1968 instalován v AVOS pro potřeby předvádění a školení a po mnoha letech služby ještě roku 1978 fugoval v Tesle Strašnice.

Úspěšná realizace projektu Tesla 200/300

ingstav   Změna společensko-politických poměrů, způsobená sovětskou okupací v srpnu 1968 samozřejmě výrazně omezila mezinárodní spolupráci a ekonomické i obchodní vztahy se západními partnery. Klíčoví pracovníci projektu Tesla 200 však nerezignovali, ani neemigrovali a projekt tak mohl pokračovat. Zainteresovaná pracoviště především ve výrobním podniku Tesla Pardubice a v organizaci Tesla Dataservis, resp. ÚVT Tesla dokázaly i za změněných podmínek velice pružně využít šance, které se jím poskytnutím licence dostalo. Koncem roku 1971 bylo u čs. zákazníků v provozu již 50 výpočetních středisek s novými počítači T200 a  vyškoleným programátorským i provozním personálem. V roce 1974, kdy byly zahájeny první instalace počítačů řady EC (1021 a další), se počet provozovaných T200 blížil pomalu ke stovce (viz též komentář k článku, odkaz v záhlaví). Po roce 1975, kdy skončila licence, byl počítač Tesla vyráběn a dodáván v počtu několika desítek kusů na základě vlastního vývoje, již jako plnohodnotný počítač III. generace T300 s diskovým operačním systémem a technickým i programovým vybavením, umožňujícím spolupráci s novou řadou EC.

   Souhrnně lze konstatovat, že přes zásadní změnu podmínek a vynucené ukončení v roce 1978, projekt Tesla 200 naplnil cíle, které si jeho autoři vytkli. První počítač T200 byl instalován v roce 1969, poslední T300 byl instalován v r. 1979. V průběhu tohoto období 

  • bylo vyrobeno, dodáno a instalováno 169 počítačů T200/300 v celkové hodnotě téměř 4,5 miliardy Kčs, které byly v závěru období všechny v provozu s tím, že v 95% VS byly využívány na 2 a více směn
      
  • pro většinu těchto těchto systémů byly vyprojektovány, vybaveny a předány na klíč jejich instalace ve VS, včetně zajištění možnosti výroby a dodávek tehdy zcela nedostatkové klimatizace
      
  • v dlouhodobých i krátkodobých kurzech bylo vyškoleno 2320 techniků, 7950 programátorů a 1770 operátorů
      
  • pro informaci uživatelů byl vydáno 10 ročníků firemního časopisu "Zpravodaj Dataservis ÚVTT", obsahujících 470 odborných příspěvků, zřízeno zájmové sdružení "Dataclub Tesla 200", jehož jednání se zúčastňovaly stovky účastníků a bylo zorganizováno 7 ročníků seminářů "Programování v jazyku COBOL"
      
  • k dodávkám počítačů byly poskytovány komplexní služby, zahrnující poradenství, vývoj programového vybavení, služby knihovny programů, instalace, oživení, garanční servis, havarijní servis, zásobování náhradními díly atd, což bylo v té době naprosto neobvyklé a pro následný mezinárodní projekt EC ani zdaleka nebylo dosahováno služeb srovnatelné kvality
      
  • počítače Tesla 200/300 byly v Československu kromě hlavních center, poměrně hustě rozloženy asi v 60 lokalitách a pracovaly ve všech významných odvětvích národního hospodářství
      
  • jako nástroje programování byly kromě základního jazyka APS (Assembly Programming System) od počátku k dispozici též mezinárodní jazyky FORTRAN IV (Formula Translation) pro vědecko-technické, matematické a statistické výpočty, COBOL 65 (Common Bussiness Orientad Language) pro hromadná data a autokod FORMAT, který umožňoval zdrojovou kompatibilitu na programy z počítačů Minsk 22 - postupně k nim pak přibyly ještě Algol, Lisp 1.5 a Pascal B

Projekt Tesla 200 jako mimořádný novátorský počin

Ingstav 1986

   Stranické a státní vedení sice rozhodlo o nutnosti řešit nedostatek počítačů dovozem, ale prakticky to vypadalo tak, že se uvolnily nějaké devizové prostředky v souvislosti s pořádáním mezinárodního veletrhu v Brně nebo výstavy a ty se rozdělily mezi podniky k nákupu počítačů dovezených v rámci příslušné akce. Důsledkem byla do poslední chvíle neznámá bilance přiděleného objemu devíz, stejně tak jako typy nabízených produktů a počet jejich vybraných "šťastných" příjemců. Co do spolehlivosti termínů a možnosti přípravy byl podobně problematický sice bezdevizový, ale také bilancovaný dovoz počítačů Minsk 2/22 (např. technický servis, náhradní díly, ...), protože jejich import přicházel ze stejně direktivně řízeného Sovětského Svazu.

   Je zřejmé, že takový přístup ani v nejmenším nepodporoval proklamované "plánované hospodářství", takže novátorský počin, se kterým přišla VHJ Tesla byl naprosto nevídaný: "Máme  vybudovanou kapacitu na výrobu 50 počítačů Tesla 200 ročně a pro její naplnění přijímáme objednávky s dodávkou max 12 měsíců od uzavření smlouvy (prostě normání obchodní postup, bez direktivního bilancování a s minimální nebo žádnou devizovou spoluúčastí). Nabízíme dva výkonnostní typy stavebnicové koncepce s možností postupné modernizace a s volitelným počtem periferií. Počítače mají tyto konkretní vlastnosti, které odpovídají současnému evropskému trendu a umí všechny hlavní mezinárodní programovací jazyky. Na základě objednávky vyškolíme potřebný personál, vyprojektujeme příslušné VS a dodavatelsky zajistíme i jeho vybavení včetně klimatizace. Po instalaci a uvedení do provozu zajistíme průběžný technický servis včetně náhradních dílů z našich servisních středisek a skladů."

   Z vlastní osobní zkušenosti, která začala před 50 lety v roce 1969, mohu potvrdit, že VHJ Tesla popsanou nabídku dokázala i prakticky realizovat. V létě toho roku mělo VS Ingstav Brno dva pracovníky (vedoucího VS a vedoucího provozu) a v průběhu listopadu nás k nim přibylo osm inženýrů pro analýzu a programování. Někteří kolegové už měli zkušenost s programováním podnikových hromadných dat na Minsku 22 a tři byli čerství absolventi stavební fakulty VUT, kteří si na školním Minsku u prof. Drahoňovského zkusili statické výpočty. Moje dosavadní 8-letá praxe v Projektovém odboru První brněnské strojírny sice obnášela praktické řešení rozsáhlých projektů se složitými návaznostmi a ve funkci hlavního projektanta velkého teplárenského bloku a vedoucího šéfmontáže jeho potrubí též týmovou práci, ale o počítačích jsem nevěděl vůbec nic.    

   Ještě do konce roku absolvovala první skupina kolegů v Železném Brodě 5-týdenní základní školení pro Teslu 200 a od 5. ledna 1970 nás tam pak jela druhá skupina. Potřebné příručky byly v té době ještě v tisku, takže bylo nutné si psát vlastní poznámky dle výkladu na tabuli. První čast kurzu "Struktura a funkce systému", ze které si dodnes uchovávám 50 stran poznámek, byla dokonalou ukázkou mimořádně kvalifikované prezentace. Lektor Josef Sviták dokázal podat rámcový stručný pohled (Úvod, hardware, software, strojový jazyk, jazyk APS) a na něj navazující detailní výklad takovým způsobem, že i jako naprostý laik jsem se v tom mohl přiměřeně orientovat. Ještě se pamatuji, že nám přednášel Petr Partyk a možná i někdo další, ale to už nevím. 

   Jeden z našich kolegů byl tehdy též vyslán na týdenním školení jazyka COBOL, ten jsme ve VS určili jako základní nástroj. Jeho získané a nám ostatním při několikadenní interní instruktáži předané znalosti s již dodanými příručkami stačily k tomu, abychom mohli začít zkoušet praktické programování. V Brně už byl v provozu počítač Tesla 270 ve VS PORS na Zubatého ulici, který tehdy měl ještě volnou kapacitu a tak jsme tam jezdili ladit naše první pokusy. Můj první prakticky použitelný program měl asi 300 štítků zdrojového textu COBOL a řešil výpis magnetické pásky "Tisková banka" na tiskárnu. V průběhu dubna-května byl odladěn a ve spolehlivém provozu od počátku června 1970 sloužil k ověřování nezávislého tiskového výstupu pro celé VS. Když se kapacita v PORS Brno zaplnila, ladili jsme se dvěma kolegy asi 2 týdny v PORS Prešov. Pak následovala řada měsíců, kdy jsme spolu s ostními programátory jezdili do VS Inženierského stavitelstva GR v Bratislavě. Tam jsme již s pomocí vyškolené operátorské obsluhy z našeho budoucího provozu realizovali i některé konkretní přípravné konverze dat a ověřovací výpočty.

   Ve všech využívaných VS byl samozřejmostí stejný HW i základní SW a programy s ověřovacími daty jsme si převáželi na magnetických páskách. Když nám pak dle smlouvy v létě 1971 nainstalovali v Brně na Koněvově 55 (nyní Vídeňské) vlastní počítač Tesla 270, stačilo pásky nasadit a vše fungovalo. Náš počítač jel od samého začátku zpravidla na 2 až 3 směny, někdy i nepřetržitě přes víkend a během velmi krátké doby jsme na něj převedli celé poměrně rozsáhlé zpracování dat, které se do té doby realizovalo na 80-ti a 90-ti sloupcových děrných štítcích ve Strojně početní stanici v Brně na ul. Kroftové.

   V průběhu dalších let nám pak Tesla 270 umožnila spolehlivě realizovat skutečně "průmyslové zpracování dat" a roku 1981 v soutěži praktického využívání 67 počítačů českého stavebnictví dokonce porazit VS s počítači NCR, IBM a dalšími (viz komentář k článku na odkazu v záhlaví a rubrika >>> aplikace-t200-ingstav-brno ^).

   Počítač Tesla 200 ve VS Ingstav Brno je na úvodních fotografiích posledních dvou kapitol. První je někdy z roku 1972 s původními magnetopáskovými jednotkami Tesla (hustota záznamu 556 bpi), druhá z r. 1986, už s MP jednotkami Tesla pro EC (hustota 800 bpi), s novým displejem vedle pultu a s disky (v pozadí). Před nimi jsou velké bulharské 100 MB disky nového počítače EC 1026, instalovaného v roce 1984. Zažil jsem ve velké míře praktické programování jak na Tesle, tak na EC (do r. 1990) a musím konstatovat, že nejen poruchovost EC byla vyšší, ale i služby k dodávce EC (Kancelářské stroje n.p.) v rozsahu a kvalitě úrovně služeb pro Teslu nedosáhly. Počítač Tesla byl ve VS Ingstav Brno uveden do provozu v létě 1971 a pak úspěšně sloužil více než 15 let, do roku 1986 vykazoval průměrnou směnnost 2,8 a z provozu byl odstaven v prosinci 1987.

 

závěrečná poznámka:
   Předložený souhrn byl sestaven na základě podkladů, odkazovaných nahoře (Tesla 200 ... ^^^ štítek , setkání ... ^^^ štítek a .T200 ^), ústních informací a neformálních podkladů, které poskytl pamětník, kolega Ivo Machačka a osobních vzpomínek autora. Zveřejněním je předkládán dalším pamětníkům a zájemcům o historii tohoto pozapomenutého projektu k případným připomínkám nebo doplnění dle jejich vlastních zážitků či vzpomínek - viz Kontakty ^^^ menu.

autor ČeV pracoval v letech 1969 až 1990 jako vedoucí programátor-analytik ve VS Ingstav Brno - Modřice, červen 2019