Nejvýznamnější počítače v Československu
... první z plánovaných syntetických materiálů, který na základě dostupných informačních zdrojů sestavil Vlastimil Čevela - předkládá kvalifikovaný komplexní pohled na nasazení počítačů do československého národního hospodářství v letech 1950 až 1989 ...
ČeV - červenec 2018
Komentáře
na základě doporučení kolegy M. Šperky ze SAV Bratislava mi kolega Zd. Borcha poskytl tuto informaci:
... vraciam sa k problému ukončenia výroby RPP16 v ČSSR. Žiaľ, zatiaľ som nenašiel doklady, ktoré by dokumentovali ukončenie výroby počítačov RPP16. Preto všetky ďalej uvedené informácie sa zakladajú na rozhovoroch so zainteresovanými svedkami tej doby.
Tu sú stručné závery:
a) Informácia o ukončení výroby RPP16 v približne roku 1978 sa zakladá pravdepodobne na tom, že v tomto období bol výrobný závod Tesla Orava závod Námestovo preradený od Tesly Orava, Nižná ku ZVT Banská Bystrica. Nadväzne sa výrobný závod premenoval na ZVT Námestovo. Výrobný program zostal zachovalý.
b) Počítače RPP16 sa v ZVT Banská Bystrica závod Námestovo sa vyrábali približne do roku 1980. Toto obdobie zahrňuje aj výrobu modernizovaných počítačov RPP16S a RPP16M. Modernizácia zahrňovala predovšetkým doplnenie periférnych zariadení, hromadných pamätí ako magnetických páskových pamätí a diskových pamätí ako aj prechod konštrukčného riešenia na 19 palcové rošty zabudované do stojanov (tzv. stojanová verzia).
Po roku 1980 sa ešte vyrobilo niekoľko kusov RPP16 a to na základe osobitných objednávok. Išlo tu predovšetkým o doplnenie existujúcich systémov (zálohované systémy a pod.). Počítače RPP16 nahradila ich výroba počítačov Systému malých elektronických počítačov - SMEP.
ahoj Pepo a velký dík za doplnění! - o existenci unikátního Minsku-1 už vím dávno - z webu Petra Kováře, ze Tvých vzpomínek na technické výpočty i od známého, který ve VÚES kdysi truhlařil - ale neměl jsem vůbec žádné další informace ...
na základě tvého komentáře jsem teď tabulku mohl doplnit o celou řadu počítačů Minsk pohromadě a návštěvníci prog-story určitě ocení i tvoji zmínku o využívání filmové pásky - něco podobného je vidět i na videu SVT od počítače URAL - zdá se ale, že film neměli oříznutý (nebo jen na 1 straně ?) ...
fotku počítače Minsk-1 si můžeš připomenout na přísl. odkazu zde:
http://prog-story.technicalmuseum.cz/index.php/e-instituce-a-info-zdroje/muzea-expozice-a-webove-stranky/51-russian-virtual-computer-museum
Mám k tabulce malou připomínku, která je spíše osobního charakteru. Pochopil jsem, že tam nemohou být všechny počítače a malé dovozy se asi skrývají na posledním sloupci tabulky pod označením "ostD". Přesto mě trochu zamrzelo, že jsi odbyl počítač Minsk 1, na kterém jsem se vyučil jako programátor.
Počitač to byl elektronkový umístěný v Brně na Mostecké ulici ve Výzkumném ústavu elektrických strojů točivých, ale používal se také pro výpočty MEZu Brno. Nemám žádnou fotografii počítače, protože v té době byl přísný zákaz fotografování uvnitř objektu. Počítač byl v provozu od počátku roku 1962 a psalo se ve strojovém kódu (v osmičkové soustavě) na děrnou pásku.
Používali jsme k pořízení programů na děrnou pásku dálnopis "Dalibor", výrobek brněnské Zbrojovky na Šumavské ulici. Protože se papírová děrná páska často trhala, používali jsme pásku z filmu, kterou jsme před použitím ořezali pomocí jednoduchého strojku ze dvou žiletek na potřebnou šířku. Byl to vynikající nápad a jeho určitou nevýhodou bylo, že mechanik ze Zbrojovky musel častěji brousit razníky dálnopisu.
Pro zajímavost uvádím, že v tomto Výzkumném ústavu vznikl někdy v roce 1970 první český elektromobil unikátní konstrukce, který předčil západní výrobky. Prostě příliš předběhli vývoj a zůstalo jen u prototypu.
- částečné překrytí tabulky je věc, která vyplývá z možností, co mám k dispozici, tj. pevnou šířku sloupce pro články, aby si čtenář nemusel změnšovat velikost písma, tak jsem jsem sloupce trochhu zúžil, takže už by to nemělo být ...
- mohl bych sice udělat tabulku jako samostatný datový soubor na celé okno, ale přišel bych o možnost přímé návaznosti na souvislosti, tj. standardní navigaci k pokračování přes štítky nebo přes pravou a obě horní nabídky, což není dobré ...
- MSP, což byl první (sériový - 11 ks) počítač naší výroby měl zajisté význam laboratorní a ve své době i výukový, ale v rámci uplatnění v nár. hospodářství význam neměl, přesto jsem Ti ho do štítků k tabulce rád doplnil
- celkově mi šlo o to, že akademici, novináři i další, kteří o počítačích píší, si vždy vyberou nějakou (z jejich pohledu) zajímavost anebo oblast o které něco vědí, ale celkový pohled, tj. "kolik čeho a kdy bylo v Československu reálně využíváno" zatím nikdo jiný nepředložil, poslední podobné publikované souhry existují někdy k polovině 70-tých let ...
potom v praxi už o něm nebylo ani vidu natož slechu!
výkon a spolehlivost jako pamětníci pamatujeme, ale za povšimnutí třeba stojí, že i za tohoto stavu se na "východních" počítačích dokázaly dělat velké věci - když pominu "průmyslové zpracování dat" v často téměř nepřetržitém provozu v Ingstavu, tak třeba obrovské zpracování 16 milionů účtů ve spořitelně na EC 1040 až 1055M, celorepublikové mzdy, zpracovávané v PVT, celorepublikový obchod v PORS atd ...
Ale to je "jiná kapitola".
Tento přehled je velmi originální!
Takže velký dík za to, co se podařilo!
budu rád za každou připomínku ...
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.