@@@ novinky & komentáře  |  autor: Vlastimil Čevela

  turbina oradea Tehdy to tak nikdo nepojmenoval, ale samostatná práce v projekci První brněnské (IBZKG) byla perfektní praktickou výukou systémového přístupu. Firma tehdy bývala generálním (v tuzemsku) či hlavním (v zahraničí) dodavatelem na úrovni technologie parních elektráren nebo tepláren. To znamená, že podmínky na vyšší, obecnější úrovni, tj. umístění a výkon, druh a přísun paliva i zapojení do energetické sítě a financování už byly předem dány.

   Naší náplní byla kompletace dodávky technologické části a definování jejich vazeb na část stavební. Tu jako celek zajišťovala příslušná stavební firma, takže pro nás to byly vazby na "podstatné okolí" (O). Okolí, pro které bylo nutno definovat vazby, zahrnovalo též vybrané díčí celky, v případě popisovaného projektu dodávané Rumunskou stranou a propojení na existující, resp. později i budoucí výrobní bloky.

   Parní elektrárna je rozsáhlá a složitá záležitost, která se skládá z řady poměrně samostatných dílčích technologických celků. Na jejich projektování, výrobě i montáži se proto podílí řada specializovaných pracovišť nebo subdodavatelů. Z hlediska  souhrnného projektu jsou to vlastně "černé skřínky", za jejichž dohodnuté fungování zodpovídají příslušní subdodavatelé. Úkolem hlavního projektanta je dořešit všechny potřebné vazby a s nimi související problémy, které se v průběhu práce na projektech nebo při montáži objeví. Nezabývá se detaily, ale definuje celek jako souhrn dílčích projektů a všechny vazby mezi nimi i vzhledem k okolí tak, aby bylo dosaženo potřebného cíle - že to dohromady bude správně fungovat.

   Příklad - dílčí celky a dodavatelé III. bloku pro teplárnu ORADEA v Rumunsku (projekt z r. 1964):

  1. stavební část - dod. Rumunská strana - (O)
  2. zauhlování od skládky přes bunkry na uhlí a jeho dopravu ke kotli - dod. Rumunská strana (O)
  3. ventilátorové mlýny - rozemelou uhlí na prach a foukají ho do kotle - dod. IBZKG
  4. granulační kotel na výrobu 350 t páry/hod, 140 at, 570 st. C (spaluje méně kvalitní hnědé uhlí) - dod. IBZKG
  5. odstruskovací žlaby a bagrovací stanice - dod. Mostáreň Brezno
  6. elektrofiltry na čištění spalin - dod. ZVVZ Milevsko
  7. napájecí čerpadla - dod. Sigma Lutín
  8. napájecí nádrž s odplyňováním - dod. ČKD Praha
  9. ostatní samostatná čerpadla - dod. Sigma Hranice a Sigma Závadka nad Hronom
  10. vysokotlaké parní, vodní a další propojovací potrubí - dod. IBZKG
  11. vysokotlaké armatury v parním potrubí - dod. armaturka Modřany
  12. nízkotlaké výfukové a ostatní potrubí - dod. Rumunská strana - (O)
  13. kondenzační parní turbina 55 MW se dvěma regulovanými odběry páry - dod. IBZKG
  14. generátor - dod. Škoda Plzeň
  15. transformátor - dod. Rumunská strana (O)
  16. čerpadla chladící vody - dod. Rumunská strana (O)
  17. elektročást a rozvaděče - dod. Elektromontážní závody Praha
  18. měření a regulace - dod. ZPA Bratislava
  19. propojení na existující výrobní bloky I. a II. - (O)
  20. propojení na připravovaný výrobní blok IV. - (O)

   Kreslili jsme tedy celkové potrubní schema, půdorysy jednotlivých podlaží strojovny a kotelny, příčné řezy od komína až po transformátor a podélné řezy dle potřeby. Celkové výkresy musely určovat přesné fyzické trasy všech potrubí mezi připojovacími body dílčích celků.  Zodpovídali jsme za souhrnné podklady k projektu elektročásti pro napájení elektromotorů a k projektu měření a regulace, což mj. znamenalo parametry měřících přístrojů a čidel, propojených s řídícím velínem. Náročnou prací pak bylo sesbírání a zakreslení všech podkladů pro stavební část - přesné umístění s rozměry strojů a nádrží, zatížení podlaží, otvory pro základové šrouby atd, atd ...

    Pro popisovaný teplárenský blok jsem byl hlavním projektantem a následně asi půldruhého roku na stavbě vedl šéfmonáž potrubí a vykonával autorský dozor. A tak jsem si nejen se spolupracovníky a partnery v projekci na papíře, ale i jako nejmladší ani ne 30-ti letý inženýr mezi staršími zkušenými montéry vyzkoušel "systémový přístup" v reálu. Byl jsem u toho od prvních rozhodování mezi příčným nebo podélným umístěním turbiny, až po uvedení bloku do provozu a přifázování do sítě. Z titulu své funkce jsem proto mnohokrát musel zajišťovat správnost a úplnost všech potřebných vazeb, včetně zodpovědnosti za jejich pečlivé ověření.

   Nejvíc jsem si to uvědomil před prvním najížděním turbiny. Spojená s generátorem má délku kolem 20 m, váží mnoho tun a za provozu se točí rychlostí 3000 ot/min. Pokud by do ní díky špatně provedenému odvodnění na vstupu vnikla voda, tak by se mohla doslova utrhnout, uletět stropem a způsobit pořádnou katastrofu. Než se vše tehdy připravilo, tak už bylo navečer a rumunský ministerský zmocněnec chodil po strojovně nervozní, že se turbina pořád nepohnula a on má dnes hlásit splnění termínu. Protože jsem v té směně zastupoval ředitele šéfmontáže a taky tlumočil z rumunštiny, tak si mě zavolal a důrazně kritizoval dle jeho názoru "pomalý a tím nedostatečně kvalifikovaný postup" našeho technika, kterému jsem to raději ani neřekl.

   Zkušební technik - turbinář Zdeněk Kopuletý, ostřílený dlouholetou praxí a mimochodem i zkušeností z výše popisované havarie menší turbiny v Ostravě-Třebovicích, se nenechal vyvést z klidu. Vytáhl svoje schéma s nějakou desítkou připojovacích bodů potrubí a u každého z nich chtěl od mě detailně přímo na místě vidět, kde to je, jak je to uděláno a kam to vede. Trvalo to určitě přes dvě hodiny, než jsme to všechno obešli a prověřili. Když se pečlivě přesvědčil, že je všechno jak má být, tak pak už to šlo ráz naráz. Protože dobře znal své řemeslo, tak ještě týž večer vyzkoušel nejen první otočení turbiny, ale i najetí na otáčky a řadu dalších úkonů, který měly být provedeny až v dalších dnech.

   Teprve nyní po letech, když to píšu mi došlo, jaká zodpovědnost za kvalitní a bezpečný zkušební provoz zařízení v milionové hodnotě vlastně ležela na spolehlivě správném postupu a rozhodování jednoho člověka, když pominu tu dílčí podporu z mojí strany. Ještě malá pointa na závěr - když se na stavbu po půlnoci přijel podívat ředitel, tak mě soudruh zmocněnec žádal, abych mu tlumočil velikou omluvu, za nedůvěru a kritiku, protože náš technik se ukázal jako vynikající odborník. Ředitel rumunsky nerozumněl, tak jsem mu to v duchu známé pohádky přeložil jen jako pochvalu a "takový zmocněnecký kecy ..."

ČeV - červenec 2017