Počítačová muzea a expozice se zpravidla zabývají hlavně dějinami počítačů a výpočetní techniky (VT), tj. materiální stránkou oboru. To platí i o jejich webových prezentacích, kterých u nás i ve světě existuje celá řada. Je to pro širokou veřejnost srozumitelně zajímavé a svým způsoběm jednodušší. Reálné technické zařízení se návštěvníkům určitě snadněji popisuje a představuje, než myšlenkové přístupy k problematice, algoritmy a projekty, které jsou vždy více či méně abstraktní.  

   Vize této virtuální expozice Technického muzea v Brně je odlišná  v tom, že si klade za cíl zaznamenat, uchovat a zpřístupnit "historii programování a nasazení výpočetní techniky". Tedy v podstatě dějiny duševních inženýrských činností v oblasti programování a projektování, které s fyzickými počítači a VT souvisí. Jejich popis a srozumitelná prezentace je výrazně náročnější, ale příklady úspěšného uplatnění tvořivého myšlení mají určitě pro návštěvníky též svoji atraktivnost.

   Podstatné přitom je, že s ohledem na nutnost historické kontinuity pod pojem "programování" v přiměřené míře zahrnujeme též upozornění na souvislosti, které je nutno řešit v projektech nasazení počítačů do konkretní praxe. Ukazuje se totiž, že nedostatečné vnímání těchto souvislostí a důsledků z toho vyplývajících není jenom záležitostí dávné historie, ale bohužel i té nejaktuálnější současnosti.

   Programování a nasazení počítačů jako inženýrská disciplina se začalo ve světě i u nás šířeji prosazovat po polovině 20. století. Protože je to celkově složitá a drahá záležitost, tak není náhodou, že se současně intenzívně rozvíjela teorie systémů a vědecká metoda systémového přístupu, což jsou nástroje, které pomáhají tuto složitost zvládnout.

   Kvalifikované využívání systémového přístupu je velice významným přínosem při zkoumání a řešení velkých a složitých problémů a proto je základním informacím o této metodě věnována hned úvodní část tohoto prohlídkového okruhu A.

ČeV - duben 2016, upřesnění - únor 2019