V návaznosti na velice úspěšnou besedu pamětníků "50 let od zahájení výroby počítačů Tesla 200" v roce 2019 a vvzhledem k pandemii "covid" v roce 2020 pouze virtuální připomenutí "45 let seminářů ...", připravujeme pro letošníé rok 2021 komorní odbornou konferenci na téma "60 let od instalace LGP 30 a založení Laboratoře počítacích strojů (LPS) na VUT v Brně"
dále jsou odkazy na pracovní podklady a poznámky .x.
rozpor v podkladech ?:
/ Lacko: LGP 30 jako 1. počítač na Moravě - instalace v červenci 1961 - jaký je zdroj této informace ?
/ Kučera: LGP 30 instalace 1961, plný provoz počátkem r. 1962
/ Kovář: Na počátku roku 1962 byly v ČSSR v provozu číslicové počítače pouze na těchto pracovištích:
- MINSK 1 v MEZ, n. p. Brno - zakoupen na veletrhu v září 1961, instalace počátkem 1962,
- URAL 1 v ÚTIA ČSAV a v Výzkumném ústavu technickoekonomickém chemického průmyslu v Praze,
- NE 803a v n. p. Kancelářské stroje v Praze (statistika 1961),
- LGP 30 na Karlově univerzitě a VÚT v Brně,
- ZUSE 11 ve Výzkumném ústavu optiky a jemné mechaniky v Přerově (statistika 1961)
a ve Výzkumném ústavu tepelné techniky v Praze,
- ZUSE 23 rovněž v pražském Výzkumném ústavu tepelné techniky
- ZRA 1 se připravoval k instalaci na vysokoškolských pracovištích v Bratislavě
.. o ZUSE v Přerově jsem nikde nic nenašel - pokud je pravda, že instalace na VUT byla už v červenci, tak by byla vhodná formulace, že ten náš je "první číslicový počítač v Brně a pravděpodobně i na Moravě vůbec" a v komentáři Přerov a VUES-MEZ zmínit ..
trojice významných brněnských výročí, spojených s VT (součást průvodního textu ke konferenci / prospekt ???)
1951 - první AP na VAAZ
1961 - LGP 30 a založení LPS/VUT
1971 - otevření nové budovy Ingstav na Koněvově ulici 55 (dnes památka architektury)
v suterénu VS s počítačem Tesla 200 - jedno z nejúspěšnějších v rámci rezortu stavebnictví u nás
Programování samočinného počítače LGP 30 : určeno pro posl. fak. stavební, strojní a elektrotechn.
skripta dostalo TMB jako dar, připravuji podklady pro jejich katalogizaci,
určitě by se hodila i ta tvoje knížka, pokud ji věnuješ ...
- založení LPS, instalace LGP-30
- zdokonalen jaxzyk ACT, jehož základem byl Alogol 60
-
1962-1972 / LPS VUT - 043,073,084 výuka a konzultační činnost
- - do šk.r. 1965/66 měly výuku programování jen některé specializace, na LGP-30 probíhala cvičení ...
- jednou z 1. úloh byl přenos tepla - průtočný kotel 160 t/hod, 135 bar, 570/540 st.C v el. Oslavany VÚZ IBZKG
- výměník krev/voda pro srdeční chirurgii (prof. Enenkel)
- parametry alternátorů pro automobily
- v letech 1965 katedra hydrotechniky FAST VUT - Ostrava Šance, Rozkoš u České Skalice, Nemilka u Nemile - pro Hydroprojekt a Ingstav
- řešení soustav lineárních rovnic o velkém počtu neznámých - fyzikální realita desek, stěn a skořepin,
- standardní programy prof Drahoňovského pro 65 rovnic na LGP-30, dále výrazně rozvinuty pro Minsk 22
- sdružené objekty různých parametrů - 100 uzavřených rámů - Drahoňovský
- TOS - BL - info o instalaci LGP-30 (zdroj?)
- Pipota - LGP-30
Převedení děrnoštítkového zpracování dat na počítač
- souvislosti = zadání
- výchozí stav
- podnik má ~10 závodů (ZA) po republice, na kterých se kompletují doklady z ~300 staveb
- ZA posílají doklady k centrálnímu zpracování do SPS v Brně, odkud se jim expedují tisky sestav
- na podnikovém ředitelství (PŘ) agendové zpracování řídí jednotlivé odborné útvary (OÚ)
- cílové řešení
- na PŘ v ekonomickém úseku na přelomu nový organizační útvar - Výpočetní středisko (VS),
od listopadu 1969 do - na ZA v ekonomickém úseku nové organizační útvary - děrovny, metodický řízené provozem VS
- zkompletované doklady děrovny ZA decentralizovaně pořizují do děrných pásek (DP)
- děrovny posílají DP (~2500 měsíčně, tj. ~100 denně) k centrálnímu zpracování do VS v Brně
- VS realizuje počítačové zpracování a na ZA expeduje tisky sestav (~16 t ročně, tj. ~64 kg denně)
- na PŘ v ekonomickém úseku na přelomu nový organizační útvar - Výpočetní středisko (VS),
- vlastnosti počítače Tesla 270
- magnetopáskový (8xMP), 1-programový, bez disků, vnitřní paměť 65 kB
- snímače 80 a 90 sl. DŠ, 2x rychlý snímač 8-stopé DP, řádková tiskárna 160 znaků
- nemá žádné standardní programy pro snímání DP, ani pro samostatný tisk z MP
- výchozí stav
- podrobnosti realizace
- programy pro pořizování DP na ZA a metodické řízení děroven - provoz VS
- doprava DP do VS a výsledných tisků na ZA - služba "vlaková pošta" Čs. státní pošty
- nahrávání DP na MP-DB - standardní program VS a nezávislá provozní rutina
- výběr dat z MP-DB pro agendy, řízený programátory - parametrický standardní program VS
- agendové programy
- komentáře
- lokality závodů: Hradec Králové, Opava, Ostrava, Kojetín, Uherské Hradiště, Dalešice a další v Brně
- SPS = externí děrnoštítková strojně početní stanice, PŘ = podnikové ředitelství, MP = magnetická páska,
Systémová analýza zadání =
- souvislosti =
- DŠ > MP - jednorázové pořízení asi 200.000 děrných štítků stavů v SPS na magnetické pásky ve VS
- |: c1 :| - cyklus závěrkového zpracování (měsíčně)
- [ z ] - případné úpravy pravidel a programů
- |: c2 :| - cyklus průběžného zpracování (denně)
- doklady > DP - decentralizované pořízování děrných pásek na závodech a odesílání do VS
- DP+MP > MP+tisky - centrální zpracování DP ve VS a expedice tisků na závody
- MP > MP+tisky - vlastní závěrkové zpracování ve VS
- podrobnosti =
- yyy
- komentáře
- zzz
Cevela MX COBOL - free compiler
cev.cemotel.cz/cobol
od vytvoření portálu v roce 2006 do r. 2014 si kompilátor zaregistrovalo pár stovek uživatelů ve 43 zemích světa:
Argentina, Australia, Bangladesh, Belgium, Brasil, Canada, Cesko, China, Colombia, Dominican Republic, England, France, Germany, Hungary, India, Indonesia, Israel, Italy, Japan, Madagascar, Mauritius, Mexico, Morocco, Nederland, New Zealand, Nigeria, Pakistan, Philippines, Polska, Portugal, Puerto Rico, Republic of Moldova, Romania, Scotland, Slovakia, Slovenija, South Africa, Spain, Sweden, Thailand, Ukraine, United Kingdom, USA,
v dalších letech již registrace nepřibývají, protože kompilátor, včetně na něj navazujícího překladače Turbo C 2.0,
byly původně určeny pro v 16-bitové prostředí MS DOS a fungovaly ještě ve 32-bitových Windows-XP, ale s přechodem na Windows 7 a dále již nejsou běžně funkční ...
..
ROZPRACOVÁNO a zatím nedokončeno - ČeV, červenec 2020
>>> ibm | micro focus | fujitsu p.312 | gnu p.143 | 2020 p.522 | 1960 p.50 | cevela mx |
hokusy pokusy - pokračování normálně
... s veřejným míněním a s historickou pamětí je možno velice snadno manipulovat, stačí soustavně používat k tomu účelu vhodnou terminologii, která některé věci bagatelizuje a jiné zdůrazňuje - běžný čtenář nebo posluchač si toho nevšimne, ale v jeho povědomí se fixuje to zdůrazněné - je zřejmé, že to není náhoda, ale promyšlený záměr ...
přímo typickým příkladem je komentář k současnému programu ČTV:
www.ceskatelevize.cz/porady/11804223100-krasne-zive-pamatky/417235100151010-okolo-znojma
přímo vedle sebe jsou uvedeny dvě věty: Následkem Mnichovské dohody musela v roce 1938 Vratěnín opustit většina Čechů. Po osvobození v květnu 1945 odtud byli vyhnáni Němci. - ta první vyznívá neutrálně a ta druhá obviňuje, a přitom vlastně historická vina byla přesně obráceně ...
průvodce pořadem pak větu o vyhnání bez souvislostí s příčinou v různých obměnách několikrát opakuje, takže posluchač spolehlivě zapomene, jak to vlastně bylo a zústane mu v paměti jen pocit viny, za způsobenou křivdu ...
ČeV, duben 2020
ROZPRACOVÁO ... tohle by už měla být jiná kapitola, protože je najednou zase všechno jinak - její začátek je jasný, protože mám doloženo, že SM-4 byl v Porubě instalován v roce 1988 ...
Nuda nám rozhodně nehrozila. Na KHS přišel minipočítač SMEP 4, což byl 16bitový počítač vyráběný v zemích východního bloku, hardwarově i softwarově „náhodou“ podobný americkým 16bitovým počítačům PDP 11 užívanými pro řízení technologických procesů. To už byl sálový počítač vyžadující klimatizaci. Operační systém byl řízen událostmi a současně mohly běžet až čtyři programy. Potíž ale byla v tom, že k dispozici bylo jen 256 kilobytů operační paměti. Tak se pamětí muselo šetřit, vymýšlet překrývání apod. Disková jednotka z Bulharska měla velikost současné automatické pračky a také dělala podobný kravál. Na jeden disk bylo možno uložit 20 megabytů dat a při troše štěstí je i přečíst.
V Československu se těchto počítačů využívalo především pro zpracování dat, protože počítačů byl obecně nedostatek. To vedlo k nehospodárnému využití lidské kapacity programátorů a podobných profesí, ale zase nám to v Československu poskytovalo možnost různého hračičkovství. Vznikl např. databázový systém Redap (myslím, že v nějakém výzkumném ústavu v Běchovicích), který uměl spoustu věcí vyřešit s těmito omezenými zdroji a různě se šířil po vlasech českých. Podobně nějaký kolega v Bratislavě vytvořil assemblerovský systém podprogramů pro interakci s obrazovkou terminálu nebo jiný kolega v Praze dynamickou alokaci a uvolňování paměti v prostředí Fortranu. Brňáci třeba zkoušeli využívání LISP v nemocničních informačních systémech atd. Počítače SMEP byly dobré na takové výzkumničení, ale nespolehlivost jejich hardware byla velká překážka v jejich opravdovém využití.
Na KÚNZ v Porubě dostali počítač SMEP pár týdnů před námi. Tam dělal systémáka Jirka Vaňha, který byl největší znalec operačního systému široko daleko. Chodil jsem za ním konzultovat mé nejasnosti. Jedno odpoledne jsem s ním byl domluven, že za ním dorazím. V jeho kanclu nikdo nebyl, ale měl tam puštěný terminál. Tak jsem se pokusil Jirku najít pomocí místní počítačové sítě. Na to jsem se potřeboval přihlásit a žádné uživatelské heslo jsem u nich neměl. Tak jsem to zkusil přes analogii. U nás při instalaci Kancelářské stroje zavedly pro nejprivilegovanějšího uživatele [1,1], který mohl zasahovat do operačního systému, mazat disky a dělat podobné destrukční činnosti, heslo KHS. Tak jsem se zkusil jako uživatel [1,1] přihlásit s heslem KUNZ. Podařilo se, poslal jsem zprávu „kde jsi“, odpověď přišla vzápětí „prijd za mnou na sal“. Tak jsem tam zaskočil a začali jsme se radit. Když jsem řekl, že je blbé, že nemůžeme kouřit, tak mě Jirka ujistil, dva kuřáci mohou současně kouřit přímo pod čidlem, klimatizace to zvládne rozfoukat. Tak to tehdy vypadalo se zajištěním bezpečnosti provozu. Zlaté časy, ale zdá se, že mnoho lidí se i nyní chová s podobnou neopatrností.
V KHS jsme se zkoušeli zaměřit na aplikace v epidemiologii a v laboratorních informačních systémech. Já dostal na starost virologickou laboratoř. Úloha to byla složitostí jen o trochu větší než imunologická laboratoř implementovaná na TRS, ale trvalý provoz takového systému vyžadoval spolehlivost hardwaru a zálohování, a to bylo v té době nedostupné. Tam jsem si přes všechno úsilí a tvrdou práci na tom vylámal zuby. Informační systém virologické laboratoře se mi nikdy pořádně a opravdu rutinně nepodařilo zprovoznit. Ale naštěstí kolegové, které posílil zkušený programátor z KÚNZ Ruda Pechlát, byli v jiných oblastech úspěšnější, a tak nás nezrušili. Přes nějaký výzkumný úkol (nebo jak se tomu tehdy říkalo) jsme se spolu s jinými pracovišti podíleli na (pomalém) rozvoji nemocničních informačních systémů a aplikacích počítačů ve zdravotnictví.
Já jsem se nějak nachomýtl i do výzkumného úkolu řešeného ve výpočetním centru LF v Hradci Králové a vyvíjeli jsme statistický balík zaměřený na biostatistiku. Statistický software byl u nás nedostatkové zboží. Velké a dobré statistické balíky (např. BMDP, SPSS, SAS) byly na naše poměry strašlivě drahé, takže si je legálně mohla dovolit jen hodně velká a dobře financovaná pracoviště typu ČSAV. My drobní řemeslníci jsme ke statistické analýze často užívali statistické balíky ilegálně. Např. BMDP pro SMEP se k nám prý dostal z východu díky úsilí nějakého ruského hackera.
Já jsem byl v práci spokojený, ale připadalo mi, že bych mohl za takové výkony dostat lepší peníze. U ředitele jsem nepochodil, on byl přesvědčen, že neodejdu. Pak VVÚU Radvanice vypsalo konkurs. Byl mi trochu střižen na míru, oni mě tam chtěli. Nabídli o pár stokorun více a já na jaře 1989 z trucu odešel. Ty finanční výhody nebyly nakonec zdaleka tak velké, jak zdálo. Já se i z této zkušenosti poučil, že rozhodnutí z trucu nejsou dobrá.
Josef Tvrdík - Ostrava, prsinec 2019
ROZPRACOVÁNO ...
První úkol, který jsem od něho dostal, byl z říše snů. Měl jsem nějak oživit a naprogramovat nějakou aplikaci pro nový počítač Tandy Radio Shack (TRS 3), který se podařilo sehnat na oddělení imunologie s měřicím přístrojem - fotometrem, značku tohoto přístroje ani nějakou specifikaci si už nepamatuji. Fotometr odečítal intenzitu světla prošlého jamkou na laboratorní destičce obsahující 12 x 8 jamek. TRS byl osmibitový mikropočítač robustní konstrukce, prý ho využívala i americká armáda. Byl vybaven osmipalcovou disketovou jednotkou a připojen k jehličkové tiskárně. Problém byl, že se k němu nekoupil téměř žádný software kromě interpretu jazyka Basic a dokumentace nebyla úplná. Tak na mne zbylo, abych si na spoustu věcí přišel sám, většinou metodou pokus-omyl. Ale výzva to byla. Měl jsem štěstí, že vedoucím imunologické laboratoře byl Ivo Lochman, vystudovaný biolog jen o pár let mladší než já, ale s rozhledem v technických věcech a velkou odvahou se pouštět do nových věcí a výzkumu.
Tak jsem postupně odhaloval taje implementované verze Basicu, především možnosti vstupu/výstupu a práce se znakovými řetězci. Zjistil jsem, s fotometrem lze počítač propojit pomocí sériového rozhraní RS 232 a že v Bazicu jsou i jednoduché příkazy pro komunikaci přes toto propojení. Já byl hardwarový nevzdělanec (to mi zůstalo), zkoumaní toho, co je možné, bylo pro mne velké dobrodružství. Potřeboval jsem zjistit, co vlastně z fotometru do počítače vlastně jde. Po nějakých pokusech jsem zjistil, že asi nejjednodušší bude zpracovávat vstup přicházející ve formátu znakových řetězců. Tam se objevovaly většinou číselné hodnoty, jejichž význam byl zřejmý, občas nějaká znaková zkratka. Já ale nevěděl, co tyto zkratky znamenají. Tak jsme se s Ivošem dohodli, že připraví destičku, na které budou všechny možné výsledky, a my z nich pak rozkódujeme, co ty zkratky znamenají. Ivoš jako zkušený laboratorní borec to všechno trefil hned na první destičce a já mohl začít programovat vyhodnocování jednotlivých metod, které užívaly fotometr.
To byla zajímavá práce, někde se třeba musela sérií výsledků měření při různých zředěních vzorku prokládat logistická křivka a hledat inflexní bod, jinde stačilo jen interpretovat, zda hodnota je v normě nebo mimo ni. TRS ve spojení s fotometrem si vyzkoušely imunologické laborantky, daly své připomínky a začaly mě honit, ať to rychle dokončím, abych jim usnadnil práci a ony to mohly rutinně užívat. Tak jsem to musel zkompletovat i s tiskem protokolu na jehličkové tiskárně, který se pak posílal do nemocnic a lékařům a navrhnout systém archivace výsledků na disketách. O správu celého systému se pak začala starat Lída Vrtná, vystudovaná mikrobioložka, která původně pracovala v imunologické laboratoři, ale chytla tam hepatitidu a KHS ji musela zaměstnat jako odškodné, a tak ji přiřadili do naší výpočetní laboratoře. Ona se zapřísahala, že se rozhodně programovat učit nebude a s počítači chce mít společného co nejméně. Odříkaného chleba největší krajíc, po pár měsících se stala velmi užitečnou kolegyní, usnadňovala naši komunikaci s laboratořemi a obsluhovala naše laboratorní „minidatabáze“. I tak tehdy přicházeli pracovníci do IT profesí.
S imunologickou laboratoří a počítačem TRS jsem měl velkou kliku dělat aplikaci, která byla opravdu užitečná, s velkým potěšením přijímaná svými uživateli. Realizace nebyla příliš náročná, ale ne triviální, takže byla i zábavná. A štěstí bylo, že TRS byl robustní počítač, který vydržel bez poruchy pracovat v drsných laboratorních podmínkách i po mém odchodu z KHS po sedmi létech provozu. Nevýhodou bylo, že jiné imunologické laboratoře mikropočítač TRS neměly, tak nebylo tento software kam šířit. Počítačů TRS prý bylo v Československu jen pár (říkalo se, že čtyři), jak se to náhodou podařilo někomu sehnat. V době nedostatku plánované hospodářství nefungovalo. Nikdy se nenakoupily počítače stejného typu pro všechna pracoviště a pořádně se nekoordinoval vývoj aplikací.
Na KHS dělala část své diplomky Helena Hájková, naše budoucí kolegyně ve výpočetní laboratoři. Ve spolupráci s ní jsem naprogramoval pro imunologickou laboratoř i takový malý statistický systém pro předzpracování dat a často užívané statistické metody. Nazvali jsme ho STATIS a našel si své uživatele nejen na imunologii, ale byl využíván pro statistickou analýzu dat zájemců z celé KHS. Dokonce jsem ho prezentoval i na statistické konferenci ROBUST ve Slavonicích roku 1984 a od té doby jsem se stal pravidelným účastníkem těchto Robustů. Tak po dvou létech na KHS jsem měl s TRS „zrobeno“, jak se v tomto kraji říká.
Josef Tvrdík - Ostrava, prsinec 2019