Pohled kolegyně Evy Doleželové:

   Co se týče systémového modelování životních situací, chápu, že se Ti osvědčilo, ale nějak stále nejsem přesvědčena, že je to jediná možná cesta. Já jako chaotik od přírody milující řád prostě vidím i situace, kdy to prostě musím vzít v jiném pořadí. Nebo do jiné hloubky. Nebo možná nejpřesněji řečeno: po malých krocích opakovaně. Tedy: úplně nesouhlasím, že je nejdříve precizně formulovat cíl (CO), a teprve pak způsob, JAK ho dosáhnout.

   Tak třeba: chci vyzdobit pokoj. Je to dostatečné CO? pokud ano, následuje JAK?  něco namalovat na zeď. Další CO: lekníny jako Monet. Jak? Ťažko, protože jako Monet malovat neumím a nikoho takového neznám. Takže neúspěch - vracím se o nějaký krok zpět: co? něco, co umím  a zvládnu. Jak? barvami, štětcem, tak, jak nejlíp to půjde.

   Podle mne je snažší se vrátit kousek zpět, než hned v úvodu precizně formulovat CO? jako "chci vyzdobit pokoj vlastními silami, ale aby vypadal jako od Moneta", a pak zjistit, že to je mimo mé možnosti a hledat nové CO? tedy "vyzdobit ho s co nejmenšími náklady jako od Moneta". Jak? hledat nějaké tapety, nálepky... nejde! tak znovu CO?" vyzdobit ho tak, abych to zvládla vlastními silami a líbilo se mi to" - JAK? no umím malovat kruhy a čáry, tak nějakými kombinacemi. Co namaluji? tak asi 5 kruhů různých velikostí,... Dojdu tak postupně k schůdnému řešení, vracím se sice po cestě, ale jen na poslední odbočku.  Ale nehledám a nedefinuji ten cíl natolik precizně, aby od něho už od začátku vedla cesta jen k "takhle to bude", nebo k "opustím tento cíl a najdu jiný".

   Když si hned na začátku přesně stanovím chci mít pokoj vlastními silami, minimálními náklady jako od Moneta, veškerá energie k formulaci tohoto cílu jde do háje, jakmile v bodě: JAK? dojdu k tomu, že je to pro mne neproveditelné. Pak musím opět formulovat další cíl, který je třeba zase nereálný? Když půjdu postupně, obecněji, nepříliš přesně: "vyzdobit pokoj" a pak přejdu na JAK: "vlastními silami cestou nejmenšího odporu, umím jen čáry a kruhy", vrátím se upřesňováním jen o krok a pokud tím energii neušetřím, aspoň mám pocit, že jsem ji líp využila.

   A ten příklad, který uvádíš s uvedením kapely na koncertech... Ty jsi chtěl formulovat CO jako "co nám mohou nabídnout", a řešil jsi, že kolega už přešel na JAK. Ale jeho CO bylo odlišné a pro něj jasně definované (uvést kapelu na konertě). On nepotřeboval definovat jiné CO, a proto už hledal cestu, JAK zrealizovat to své CO.  Jistěže jste se tak minuli v čase a prostoru, ale nebylo to tím, že by přeskakoval kroky v technologickém procesu:-) Tak to vidím já:-)

Modřice, prosinec 2017