Webovou stránku jako "Textový soubor" s příponou ".htm" nemusíme pouze číst z internetu, ale můžeme si ji sami vytvořit dle svých vlastních představ nebo potřeb. Pokud bude využívat data z internetu, můžeme ji jako samostatnou přílohu posílat mailem, případně celou nebo její vybranou část umístit na nějaký hostitelský server.
Pomocí vlastních webových stránek si můžeme též sestavit "domácí internet" k prohlížení obrázků či jiných dokumentů na svém počítači, notebooku nebo na přenosné "flashce" či DVD. V tom případě však příslušné složky musí obsahovat i všechna odkazovaná lokální data.
Programovací stavebnice "Mini-web" je zjednodušený univerzální programovací nástroj pro tvorbu webových stránek na domácím počítači nebo notebooku s operačním systémem MS Windows. Možnosti jejího využití nejsou nijak omezeny a závisí pouze na šíři nabídky v knihovně šablon.
Funguje na podobné základní filozofii, jako většina moderních programovacích jazyků. To znamená, že realizuje sestavování celku z předem připravených typizovaných dílčích částí, tj. šablon, ve kterých jsou jejich vybrané vlastnosti nahrazeny konkretními hodnotami pro dané případy využití.
Při práci se stavebnicí jsou tedy pro každou stránku vytvářeny 2 soubory shodného jména s různými příponami. Podkladem je ručně sepsaný zadávací kód stránky "jmeno.txt", obsahující posloupnost příkazů ke vkládání zvolených šablon s konkretními parametry. Výsledná webová stránka "jmeno.htm" je pak ze zadávacího kódu vytvořena automaticky.
Pro tvorbu webových stránek pomocí stavebnice "Mini-web" proto nejsou potřeba znalosti profesionálně využívaných specializovaných jazyků. Pouze je nutné dobře ovládat editor "Poznámkový blok" a složky i soubory v prostředí "Průzkumník Windows". Pro plynulou práci je pak velice vhodná spolehlivá orientace v ovládání záložek webového prohlížeče a v několika současně otevřených oknech.
V jednoduché základní verzi se stavebnice velice dobře hodí k tvorbě stránek standardního formátu s plovoucími bloky textů nebo obrázků s odkazy. Konkretně třeba jako ilustrovaný rozcestník, odkazující na fotalba, mapy, videa a pod. Mimořádně praktická pak je jako zápisník pro komentované rešerše při jakémkoliv vyhledávání nebo studiu internetových zdrojů.
Současná práce uživatele s počítačem probíhá převážně v tzv. "Interaktivním" režimu, tj. počítač okamžitě reaguje na zadané pokyny. Kliknutím tlačítkem myši nebo stiskem klávesy otevíráme a zavíráme aplikace, přes odkazy se přesouváme na jiné stránky, v editoru píšeme text, který se současně zobrazuje a příp. kontroluje, atd, atd, ...
Jsou ale i situace, kdy počítači zadáme určitý povel a on pracuje automaticky podle "příkazů", které jsou k tomuto povelu přiřazeny. Běžným příkladem je zapnutí počítače, kdy se podle předem připravené posloupnosti příkazů pro operační systém automaticky realizuje natažení potřebných aplikací do paměti a další činnosti, potřebné ke zobrazení pracovní plochy a zahájení činnosti.
Nejčastějším příkladem pak je otevření webové stránky prohlížečem, tj. aplikací (Chrome, Firefox, Edge, ...). Po kliknutí na příslušný odkaz si prohlížeč na webu najde příslušnou stránku, tj. prostý textový soubor v programovém kódu ".htm", kterou pak řádek po řádku přečte a dle "příkazů" v něm obsažených ji postupně sestaví a zobrazí.
Pokyny pro počítač zde obecně pojmenováváme jako "příkazy" v uvozovkách, protože terminologie programových kódů je různá podle využívaného jazyka. Např. konkretními "příkazy" jazyka "HTML" pro webové stránky jsou tzv. "tagy", což jsou anglická slova nebo zkratky ve špičatých závorkách. Na každé webové stránce se na ně můžeme podívat pravým tlačítkem myši přes volbu "Zobrazit zdrojový kód stránky".
Soubor, ve kterém jsou zmiňované "příkazy" napsány můžeme obecně pojmenovat jako "programový kód", který je v uvedených příkladech využíván v tzv. "příkazovém režimu". To znamená, že je operačním systémem nebo konkretní aplikací (prohlížečem) řádek po řádku čten a "příkazy" jsou postupně prováděny.
Zásadní výhodou "příkazového" režimu práce je, že si pokyny pro počítač můžeme připravit předem, vyzkoušet a ověřit, zda podle nich počítač realizuje to, co potřebujeme (t.j. můžeme je "odladit") a pak opakovaně naprosto stejně spolehlivě používat.
Konkretními příklady programových kódů jsou:
- "příkazový skript Windows" - "*.cmd"
- "program v jazyku Python" - "*.py"
- "webová stránka v jazyku HTML" - "*.htm"
- atd, atd, ...
- stavebnice Mini-web kromě 3 výše uvedených používá vlastní programové kody:
- "kód pro řízení práce" - "Rizeni-prace.txt"
- "zadávací kód stránky" - "jmeno-str.txt"
ČeV - leden 2022
"Prostý textový soubor", obvykle definovaný příponou ".txt", obsahuje řádky běžných znaků a mezer bez jakéhokoliv formátování.
Formát prostého textu je univerzální pro všechny operační systémy i pro internet. Využívá se pro zápis programových kódů v příkazových souborech (skriptech), zdrojových textů kompilovaných programovacích jazyků a zdrojových kódů webových stránek.
Text, který běžně píšeme v "textovém procesoru" (Open Office, Word) ve formátech ".doc, .docx, ..." je graficky formátovaný, ale každý textový procesor umožňuje jeho uložení do formátu ".txt" volbou "Uložit jako", při kterém se ale jeho veškeré formátování zruší.
Pro psaní programových kódů je však vhodnější využívat jednoduchý "textový editor". Ve Windows je to "Poznámkový blok", anglicky "notepad". Jeho zásadní výhodou je nejen podstatně jednodušší a rychlejší ovládání, ale především možnost snadného spuštění v rámci příkazového skriptu ".cmd" za účelem automaticky nabízeného prohlížení i přímé aktualizace vytvářených souborů.
ČeV - leden 2022
Mini-web je programovací stavebnice, která nabízí částečně automatizovanou tvorbu programových kódů, se speciálním zaměřením na generování zdrojových kódů webových stránek v operačním systému Windows.
Od různých interaktivních vývojových aplikací se zásadně liší tím, že jejím základem je práce s programovým kódem, jako prostým textem ".txt" v editoru "Poznámkový blok" ("notepad") a spouštění příkazových skriptů ".cmd" přímo ve složce systémové aplikace "Průzkumník". Nejen výsledné webové stránky, ale i všechny ostatní programové kódy pak jsou zobrazovány některým z běžných webových prohlížečů ("Chrome", "Firefox", "Edge", ...).
Stavebnice funguje podobně, jako většina moderních programovacích jazyků. To znamená, že sestavuje výsledný celek s využitím předem připravených typizovaných dílčích částí (knihoven funkcí, tříd, podprogramů, ...), ve kterých jsou vybrané vlastnosti nahrazovány konkretními hodnotami pro dané případy využití.
Automatické generování webových stránek je v aplikaci Mini-web realizováno pomocí programových skriptů jazyka Python. Na základě posloupnosti příkazů v zadávacím kódu stránky a na ně navazujících konkretních parametrů se z knihovny postupně vybírají typizované šablony příslušných částí zdrojového kódu v jazyku H|TML, jejich formální parametry se nahradí těmi konkretními a složí se z toho výsledný zdrojojový kód webové stránky ".htm".
, tj. šablon, ve kterých jsou jejich vybrané vlastnosti nahrazeny konkretními hodnotami pro dané případy využití.
Programovací stavebnice "Mini-web" je zjednodušený univerzální programovací nástroj pro tvorbu webových stránek na domácím počítači nebo notebooku s operačním systémem MS Windows. Možnosti jejího využití nejsou nijak omezeny a závisí pouze na šíři nabídky v knihovně šablon.
F
Při práci se stavebnicí jsou tedy pro každou stránku vytvářeny 2 soubory shodného jména s různými příponami. Podkladem je ručně sepsaný zadávací kód stránky "jmeno.txt", obsahující posloupnost příkazů ke vkládání zvolených šablon s konkretními parametry. Výsledná webová stránka "jmeno.htm" je pak ze zadávacího kódu vytvořena automaticky.
Pro tvorbu webových stránek pomocí stavebnice "Mini-web" proto nejsou potřeba znalosti profesionálně využívaných specializovaných jazyků. Pouze je nutné dobře ovládat editor "Poznámkový blok" a složky i soubory v prostředí "Průzkumník Windows". Pro plynulou práci je pak velice vhodná spolehlivá orientace v ovládání záložek webového prohlížeče a v několika současně otevřených oknech.
V jednoduché základní verzi se stavebnice velice dobře hodí k tvorbě stránek standardního formátu s plovoucími bloky textů nebo obrázků s odkazy. Konkretně třeba jako ilustrovaný rozcestník, odkazující na fotalba, mapy, videa a pod. Mimořádně praktická pak je jako zápisník pro komentované rešerše při jakémkoliv vyhledávání nebo studiu internetových zdrojů.
ČeV - leden 2022
zpráva ze skriptu:
echo Text-ke-zobrazeni
mezerový řádek:
echo.
vypnutí (off) nebo zapnutí (on) zobrazování příkazových řádků:
@echo off/on
xxx
pravidla zápisu
přípona "*.cmd"
není "case sensitive", odsazení libovolné, meri prvky příkazu libovolný počet mezer
řídící znaky v rámci řádku:
":" = návěští, ">" = přesměrování výstupu, ">>", "@" příkazový řádek nebude zobrazen,
"." = oddělovač podmínkového výrazu
WWW (World Wide Web), česky "světově rozprostřená pavučina/síť" nebo zkráceně "web/net" či "internet", obecně představuje tři základní oblasti:
- Technické prostředky pro uložení a přenos dat
- Konkretní data a programy pro jejich zpřístupnění na serverech poskytovatelů,
- Univerzální prohlížecí aplikace (prohlížeče) na počítačích uživatelů - Google Chrome, Firefox, MS Edge, ...
Klíčovou úlohu pro fungování této sítě má "webová stránka", tj. soubor ve zdrojovém kódu jazyka HTML (Hypertext Markup Language), česky "hypertextový značkový jazyk", definovaný příponou ".htm". Můžeme si ho v prohlížeči prohlédnout pomocí "PT/Zobrazit zrojový kód stránky".
Webová stránka sama o sobě jako soubor, vždy obsahuje pouze textové informace s odkazy a pokyny pro různé formáty grafického a barevného uspořádání. Veškerý další datový obsah, tj. obrázky, audio či video záznamy a pod. se teprve při jejím zobrazování prohlížečem dle webových URL-adres*) v jejím zdrojovém kódu přečtou a doplní z internetu.
*) Uniform Resource Locator, česky "jednotný lokátor zdrojů"
ČeV, leden 2022
Tento článek nabízí zobecněný pohled na program, jako zápis pokynů pro počítač v nějakém "programovém kódu", tj. jazyku, se kterým počítač umí pracovat. Původně to byly pouze "jedničky a nuly", pak různé "osmičkové" a "hexadecimální kódy". V současnosti jsou takových jazyků stovky a i ty nejrozšířenější se vzájemně více či méně v různých směrech liší svojí terminologií. Nabízený přehled byl vytvořen pro usnadnění orientace při seznamování se s nimi.
- programový kód --- (obecné vlastnosti)
- rezervovaná slova a znaky
- programátorská slova
- jména
- konstanty
- pravidla zápisu
- typ souboru (přípona)
- potřebné náležitosti souboru
- vždy řádky ve formátu prostého textu --- (*.txt)
- komentářové řádky
- platné řádky
- odsazení textu na řádku
- oddělovače v rámci řádku
ČeV - leden 2022
Programování (Programming)
- v užším slova smyslu je jako programování v odborné terminologii označováno kódování, tj. zápis programů v některém z programovacích jazyků nebo práce v nějakém ovládacím či vývojovém prostředí
- v obecně širším pojetí, je programování v laické veřejnosti vnímáno jako tvorba programového vybavení, které zajistí, aby bylo počítačem nebo jiným technickým zařízením realizováno to, co se od nich očekává
- v rámci expozice prog-story je programování chápáno v rozsahu dle jejího úplného názvu, tj. jako programování a projektování aplikací VT a IT - pokud totiž realizaci aplikace IT chápeme jako systém, tak podstatnými prvky, které ovlivňují dosažení požadovaných výsledků není jen technika a programy, ale i činnost lidí, kteří by měli spolupracovat s prvními dvěma prvky v souladu s pokyny dle projektu
Odkazy různé: program
Počítačový program - Wikipedie
Programovací paradigma - Wikipedie
http://www.zive.cz/programovani/sc-138/default.aspx?tags=1
Profese IT na Jižní Moravě - 1411-14 - 25 tisíc lidí
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Překladač
PROGRAMOVÁNÍ
je inženýrská činnost, jejimž cílem je "donutit počítač, aby udělal to, co je potřeba"
Inženýrská činnost [wiki] je postup podle vědecko-technických poznatků a standardů, který vede k dosažení konkretně stanoveného cíle - inženýrství zahrnuje mnoho různých oborů a specializací
Programování [wiki] má sice starší historické základy, ale teprve ve 2. polovině minulého století se významně uplatnilo a v souvislosti s ním pak postupně vznikly obory Výpočetní technika (VT) [wiki], Softwarové inženýrství [wiki], Informační a komunikační technologie (IT)-[wiki], (ICT)-[wiki], Informatika [wiki], [wiki] a řada dalších specializací, na ně navazujících
zápis programu v některém programovacím jazyku,
ale taky zdrojový kód značkového jazyka HTML či podobně - - -
Operační systém (Operating system)
- základní programové vybavení, dodávané s počítačem nebo jiným zařízením ICT
- cs.wikipedia.org/wiki/Operační systém
- cs.wikipedia.org/wiki/MS-DOS
- cs.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Windows
- cs.wikipedia.org/wiki/Android_(operační_systém)
- cs.wikipedia.org/wiki/Linux
- cs.wikipedia.org/wiki/Ubuntu_MATE
definice prog-story
- souhrn jednoznačných pokynů pro počítač k zajištění zpracování dat dle zadání v projektu
rozcestník
ČeV - květen 2016
< program - řídící podsystém >